Autor / zdroj: Helena Zelená Křížová
Memoriál Františka Proseckého se od letoška bude muset obejít bez svého zakladatele a největšího srdcaře. František Prosecký, sběratel veteránů a provozovatel motoristického muzea, v němž se každému klukovi bez rozdílu věku rozzářily oči, zemřel 14. března ve věku 63 let.
Memoriál Františka Proseckého se od letoška bude muset obejít bez svého zakladatele a největšího srdcaře. František Prosecký, sběratel veteránů a provozovatel motoristického muzea, v němž se každému klukovi bez rozdílu věku rozzářily oči, zemřel 14. března ve věku 63 let.
Jeho největší láskou byla auta značky Tatra. Důvěrně znal všechny exponáty vystavené ve svém muzeu, každý z nich měl svůj vlastní příběh. Tyto příběhy František kterémukoliv návštěvníkovi rád vykládal, těšil ho zájem ostatních. „Třeba červenou hasičskou Tatru 43, kterou v muzeu máme, nazýváme Josefka. Jméno má po bývalém majiteli. Třicet let jsem ho uháněl, aby mi to auto prodal. Přijel jsem mu nabídnout i hotové peníze, ale odmítl. No a dva roky nato najednou zazvonil telefon a on mi volal, že je veterán k mání. Já už jsem na něj bohužel peníze neměl. Majitel auta mi ale řekl, že to nevadí, že mi ho dává zdarma," popsal před pár cestu Tatry 43 od původního majitele mezi další exponáty muzea František Prosecký.
Většina jeho příběhů byla veselá. Například ta o vystaveném pohřebním voze, kterému neřekl nikdo jinak než pojebák. „Vůz pochází ze Sněžného. Člověk, který jezdil s tímto pohřebním autem, měl jednou přijet na nějakou hasičskou brigádu, kde potřebovali něco odvézt. Ale on se zdržel, a tak zavolal domů, ať hasičům vyřídí, že začátek brigády nestihne, ale že přijede později už přímo s pohřebákem. Maminka tam poslala malého syna a ten sdělil hasičům, že: „Tatynek se omlouvá, pijede pozdějc a pijede hned pojebákem". Od té doby autu už nikdo jinak neřekl," vyprávěl s úsměvem na rtech František Prosecký.
Vyučený malíř-natěrač nebyl nikdy na slovo skoupý. Rád si popovídal s každým, kdo sdílel jeho náklonnost ke všemu, co vonělo benzínem a mělo už svá nejlepší léta dávno za sebou. Své veterány opečovával s pravou otcovskou láskou. Byl na ně hrdý a taky měl být na co. „Jeho muzeum bylo a je výjimečné. A jeho nadšení bylo nakažlivé. Byl jsem se tam podívat několikrát a nenechal jsem si ujít ani každoroční memoriál na bystřickém náměstí. Věřím, že v tom jeho potomci a přátelé budou pokračovat. František Prosecký se už za svého života stal legendou. Všichni na něj budeme vzpomínat jen v dobrém," nechal se slyšet jeden z obdivovatelů sběratele veteránů Jiří Janeček.
Poslední rozloučení s Františkem Proseckým se bude konat v sobotu 25. března ve 14 hodin před Městským muzeem v Bystřici nad Pernštejnem.