Autor / zdroj: Helena Zelená Křížová
Košíky houbařů plní vatovce, sírovce i hnojníky
Košíky houbařů plní vatovce, sírovce i hnojníky
Houby ve Žďárských vrších rostou jako houby po dešti. A to nejen klasické praváky, kováře, babky, podborováky, kozáky, suchohřiby a další chronicky známé druhy. Ke slovu se nyní hlásí i takové houby, o které běžný konzument každý den nezavadí. Například dřevokazné sírovce, ze kterých jsou vynikající řízky ne nepodobné těm kuřecím.
Sírovec žlutooranžový, neboli také choroš sírový, je nutné ořezat v době, kdy jsou mladé plodnice čerstvé a měkké a tudíž i poživatelné a vhodné pro kuchyňskou úpravu. „Starší kusy už sbírat nedoporučuji, řízky z nich chutnají trochu jako řízky z pilin," usmívá se Julie Kubská, která si „pěstuje" svůj vlastní sírovec rok co rok.
„Roste nám na staré třešni, tak jen každý rok čekám, kdy začne, a pak jen ořezávám," vysvětluje s tím, že nejraději dělá ze sírovce řízky. „Ale je možné ho taky zapéct se zeleninou, nebo podusit se smetanou na kari. Když ho dělám v trojobalu jako řízky a zbydou mi, jsou z něho vynikající naložené a zavařené pečenáče," dodává houbařka a kulinářka v jedné osobě.
Skvělé řízky je možné připravit také z vatovců, kterých se teď hlavně na loukách a na pastvinách dá najít poměrně hodně. Velké bílé „míče" rostoucí v trávě často nadchnou i nehoubaře. „Já se houbám v kuchyni většinou vyhýbám, ale řízek z vatovce mám hrozně rád. S tatarkou a s bramborem chutná spíš jako smažený sýr než jako nějaká houba," míní Vlastimil Krejčí.
Z vatovců je možné připravit i velice chutné škvarky. „A já z nich dělám smaženky. Nakrájím je na kostičky, smíchám s nakrájeným salámem, nějakou zeleninou, žloutky a se sněhem z bílků. Posolím, opepřím, zahustím strouhankou, udělám placičky a usmažím. Jsou skvělé," prozrazuje recept na další pokrm z vatovců Julie Kubská.
Velmi často mohou lidé v trávě zahlédnou také hnojníky obecné, které právě v těchto dnech vystrkují hlavičky v hojném počtu. Jejich mladé plodnice, jež jsou jedlé, si mnozí pletou s mladými bedlami. Hnojníky mají prý významné postavení v lidovém léčitelství – vykazují protirakovinné, antibakteriální a hypoglykemické účinky. Při konzumaci plodnic z hnojníku by se však lidé měli vyvarovat alkoholu. V případě konzumace obojího by se mohli dočkat nepříjemných bolestí hlavy, zrychleného tepu, nevolnosti, zvracení, poruchami vidění a dokonce – ve výjimečných případech - i bezvědomí.
Sírovec žlutooranžový, neboli také choroš sírový, je nutné ořezat v době, kdy jsou mladé plodnice čerstvé a měkké a tudíž i poživatelné a vhodné pro kuchyňskou úpravu. „Starší kusy už sbírat nedoporučuji, řízky z nich chutnají trochu jako řízky z pilin," usmívá se Julie Kubská, která si „pěstuje" svůj vlastní sírovec rok co rok.
„Roste nám na staré třešni, tak jen každý rok čekám, kdy začne, a pak jen ořezávám," vysvětluje s tím, že nejraději dělá ze sírovce řízky. „Ale je možné ho taky zapéct se zeleninou, nebo podusit se smetanou na kari. Když ho dělám v trojobalu jako řízky a zbydou mi, jsou z něho vynikající naložené a zavařené pečenáče," dodává houbařka a kulinářka v jedné osobě.
Skvělé řízky je možné připravit také z vatovců, kterých se teď hlavně na loukách a na pastvinách dá najít poměrně hodně. Velké bílé „míče" rostoucí v trávě často nadchnou i nehoubaře. „Já se houbám v kuchyni většinou vyhýbám, ale řízek z vatovce mám hrozně rád. S tatarkou a s bramborem chutná spíš jako smažený sýr než jako nějaká houba," míní Vlastimil Krejčí.
Z vatovců je možné připravit i velice chutné škvarky. „A já z nich dělám smaženky. Nakrájím je na kostičky, smíchám s nakrájeným salámem, nějakou zeleninou, žloutky a se sněhem z bílků. Posolím, opepřím, zahustím strouhankou, udělám placičky a usmažím. Jsou skvělé," prozrazuje recept na další pokrm z vatovců Julie Kubská.
Velmi často mohou lidé v trávě zahlédnou také hnojníky obecné, které právě v těchto dnech vystrkují hlavičky v hojném počtu. Jejich mladé plodnice, jež jsou jedlé, si mnozí pletou s mladými bedlami. Hnojníky mají prý významné postavení v lidovém léčitelství – vykazují protirakovinné, antibakteriální a hypoglykemické účinky. Při konzumaci plodnic z hnojníku by se však lidé měli vyvarovat alkoholu. V případě konzumace obojího by se mohli dočkat nepříjemných bolestí hlavy, zrychleného tepu, nevolnosti, zvracení, poruchami vidění a dokonce – ve výjimečných případech - i bezvědomí.
