Tento inteligentní opeřenec se v tomto období netěší zrovna přívětivosti, zejména stran obyvatel sídlišť měst, kam se kavky přibližně od 50. let začaly stěhovat.

Kde se všude vyskytují

Areál rozšíření sahá od subarktického Finska na severu po Středozemí až do Afriky (Maroko, Alžír) na jihu. V České republice se nachází poddruh kavka obecná středoevropská, jejíž areál se rozprostírá od jižního Dánska (respektive od pobřeží Baltu), na východě hranice probíhá středním Polskem a po oblouku Karpat až k Jaderskému moři. U nás hnízdí převážně v nížinách a pahorkatinách, do vyšších poloh jak 800 m n.m. vystupují pouze velmi zřídka v Krkonoších a zde na Českomoravské vrchovině, jinak se zdržují kolem nadmořské výšky 600 - 650 m n.m. Po většinu roku žijí kavky pospolitě a v koloniích také hnízdí.

Kavky ve Žďárských vrších

V současnosti, ve Žďárských vrších takřka výhradně, se kavka projevuje jako synantropní druh - druh žijící v těsné blízkosti člověka a jeho obydlí. Postupně totiž kavkám zmizely přirozené hnízdní možnosti (dutiny zejména listnatých stromů (dub, lípa, buk), skály se skalními výklenky se staly vyhledávanou sportovní atrakcí - horolezectví. Kavky si tak musely hledat nové hnízdní možnosti na budovách - dutiny v podstřeší, komíny. Jsou budovy, které je vyloženě přitahují. Typické jsou činžovní domy z přelomu 50. a 60. let nebo „bytovky“ z let 70.
Dnes najdeme kolonie v Hlinsku, Novém Městě na Moravě, Poličce, Žďáru nad Sázavou a pak už v žádné další obci.
V okolí CHKO se pak kolonie nacházejí například v Jihlavě, Havlíčkově Brodě, Polné nebo třeba v Bystřici nad Pernštejnem. Velká kolonie se nachází i v Pardubicích.

Úbytek populace

Do 70. let 20. stol. Byla populace kavky v ČR stabilní. Od té doby však jejich počet postupně klesá. V 70. letech například na Plzeňsku kavky opustily lesní kolonie. V roce 1989 už kavky nehnízdily na Jindřichohradecku v jižních Čechách na hnízdišti v Nové Bystřici. Na jižní Moravě mezi 80. a 90. lety ubylo dokonce až 80% kavek. Důvodem není jen úbytek hnízdních příležitostí, ale také nedostatek potravy z polí a luk (kolektivizace a chemizace zemědělství).

A jak kavku poznáme?

Kavka je středně velký krkavcovitý pták o velikosti asi jako hrdlička. Samec i samice jsou stejně černošedě zbarveni. Křídla, hřbet a ocas jsou černé s modrým až purpurově červeným leskem, spodek těla je popelavě šedý až matně černý. Na hlavě mají sytě černou čepičku, ostře ohraničenou od šedého límce. Zobák je silnější, kratší je než hlava a stejně jako nohy je černý.

Zajímavá barva očí

Mláďata mají duhovky modré a dospělci pak bílé s drobnými hnědými skvrnkami. Mláďata také poznáme díky matnějšímu šatu, černé části opeření mají hnědavý odstín. Loketní letky a svrchní krovky mají barvu kovově hnědočernou a na podzim získávají purpurový nádech. Kavčí peří je ve skutečnosti pestrobarevné, obsahuje odstíny UV barev, které lidské oko nerozezná. Mladé kavky pelichají částečně od června do září, dospělé kavky mění peří od července do září. Kavky, které k nám létají ze severovýchodu na zimu, bychom měli poznat podle výraznějšího šedobílého zbarvení, po stranách krku lemovaným odspodu bílým límečkem. Tak ale vypadají i některé „naše“ kavky v hnízdním období. Většina „našich“ kavek totiž nikam netáhne a zůstávají věrny svému městu, maximálně se zaletí podívat vedle do sousední kolonie.

Charakteristický pohybu na zemi

Chodí rychle a vzpřímeně, je velice hbitá a mrštná. V letu lze kavku rozeznat od vrány například podle rychlejších a hlubších úderů křídly, kterými je právě charakteristická vrána obecná. Kavka obecná mimo hnízdní období taktéž obvykle létá v hustších hejnech, než létají vrány. V období hnízdění se pohybují zprvu v párech nebo osaměle. Kavky jsou obratnými letci a často využívají vzdušných proudů. Kavky sbírající potravu na travnatých plochách i jinde ve městě jsou zvyklé na poněkud rušnější okolí a při vyrušení zpravidla jen popolétnou o pár metrů. Často je vidíme v místech s odpadky (náměstí, okolí obchodů, nádraží,…), které zaujatě přehrabují.

Velmi inteligentní, zvědavá a lehce přidrzlá zvířata

Jsou méně plaché než ostatní ptáci i jim příbuzní. Jsou to ptáci velmi společenští a tak i při sběru potravy můžeme vypozorovat, že mezi jedinci jedné kolonie panuje určitá hierarchie. Drzost se projevuje i tak, že kradou materiál pro stavbu svého hnízda z hnízd ptáků ostatních. Kavky zastrašují dvěma typy výhružných postojů. V případě rozporu sociální povahy si soupeři vzájemně hrozí v přepjatě vzpřímeném postoji s peřím těsně přilehlým, dává tím najevo: „Ještě krok, vznesu se a vrhnu se ti na záda!“. Naopak když se načepýří, roztáhne ocasní pera do vějíře a míří šikmo k soupeři, snaží se být co největší a pak neustoupí za žádnou cenu.



To, co tito ptáci provádějí v letu, jak dovedou využívat větru, jak přesně odhadují vzdušné proudy a všechna místa, kde při daném směru vítr stoupá, kde jsou vzdušné díry nebo víry - to všechno se muselo kavče naučit. Jen málo živočichů má tak vyvinutý rodinný a společenský život jako kavka. Rodiče se mláďatům zodpovědně věnují a učí je například právě správně využívat větrných vírů. Stává se, že čím výše mladé kavky letí, tím dále mohou také zabloudit.

Početnost kavek ve střední Evropě ubývá

Populace v ČR lze označit za relativně stabilizovanou, avšak jsou místa, kde hrozí úplný zánik populace.
Na vině jsou zejména dva faktory:

• Pesticidy. Nejen na populaci kavek, ale i dalších ptačích druhů se projevilo nepochybně používání pesticidů. Při velkoplošné aplikaci insekticidů mají mláďata, která se živí převážně živočišnou potravou, malou šanci na završení dospělosti. Ale i dospělcům hrozí z tohoto pohledu riziko otravy.
• Nedostatek hnízdních příležitostí - různých dutin či výklenků ve zdech budov ubývá. Velmi oblíbeným místem pro stavbu hnízda bývají zejména na „činžácích“ a „bytovkách“ pozednice od krovu směrem ven ze střechy. Tato místa však díky revitalizacím domů a hlavně zateplováním až těsně pod střechu ubývají.

Jak kavkám pomoci?

• Určitě udržením hnízdních příležitostí. V případě, že v okolí dochází k zateplení budovy až po střechu, je vhodné zanechat několik vletů na pozednici, kde může hnízdo zůstat zachováno. Nebo umístit vhodné budky, které mohou ztrátu hnízdiště nahradit. Zde je potřeba zdůraznit ochranu hnízdní budky před predátory, pokud je budka umístěna na stromě.
• Přikrmování zejména v zimních měsících. Kavky jsou všežravci. U dospělých celoročně převládá rostlinná potrava (zrna obilí, semena, spadané plody) ve městech s oblibou navštěvují smetiště a odpadkové koše odkud si odnášejí oblíbené laskominy. V hnízdním období, kdy krmí mláďata pak loví hlavně brouky, jejich larvy a kukly, housenky a další hmyz.
• Tolerance. A zde je ta nejméně náročná možnost jak jim pomoci. Zejména obyvatele domů s výskytem hnízdišť prosíme o jeden měsíc tolerance. Určitě bychom na sebe nebyli pyšní, kdyby tito inteligentní ptáci nejen z měst CHKO Žďárské vrchy zmizeli.​​​