Turistický průvodce ČSSR 1964

Město (610 m, 2500 ob.), 11  km  jv .  od Poličky.
Na  staré  zemské  cestě  z  Čech na Moravu (Litomyšl - Polička - Bystré - Ústup - Kunštát - Brno). Od r. 1213 patří Bystré k panství svojanovskému. Po popravě Záviše z Falkenštejna stal se Svojanov i Bystré královským majetkem. Za Karla IV. bylo Bystré povýšeno na město. Po válkách husitských dostává řadu práv a privilegií. V 16. stol. mění panství svojanovské často své držitele. Doba pobělohorská přinesla úpadek a zbídačování lidu. R. 1645 švédové vydrancovali zámek a město muselo zaplatit vysoké výpalné. V zápětí probíhá rekatolizace. K. 17. stol. město opět vzkvétá, dostává privilegia, přibývá živností a řemesel.
Bystré pův. zeměd. městečko, od k. 17. stol. místem četných řemesel:  zvl.  tkalci, obuvníci  a krejčí; výrobky se vyvážely i do ciziny. K. 19. stol. tento domácí průmysl ochabl. V době rozkvětu bylo rozšířeno i formanství. Sedláci jezdili , v rámci robot. povinností, se zbožím  až  do Budapešti, Terstu  apod.
Závod národní podnik Vlněna (zpracovává angorskou vlnu z králíků).
Založ. jako první přádelna angorské  vlny  ve  střed.  Evropě.
Další závody: národní podnik Botana (továrna na sportovní obuv), menší oděvní průmysl.
JZD.
Střední zeměd. techn.  škola (obor pěstitel - chovatel), Zemědělská mistrovská škola.
Bystré má kosodél. nám. s kostelem uprostřed a je prostorově odděleno  od zámku.
Radnice  (nám.): barok. z 1. 1717-19, jednopatrová s cibulovou vížkou. Je v ní uloženo rychtářké právo z r. 1641, stará pečeť a smolná kniha zápisů hrdelního soudu  z  1.  1625-1751.
Zámek (v. od městského centra, na návrší Frišberku nad Panským rybníkem): renes. z 2. pol: 16. stol., r. 1833 zámek rozšířen. Je trojkřídlý, jednopatrový. Křídla tvoří obdél. dvůr. S. a z. křídlo: renes. se sdruženými  okny a se sgrafitovou diamantovou rustikou. Na dvorní straně chodba, v přízemí arkáda o hranolových pilířích. V patrech jsou arkády  částečně zazděny. K zám. přiléhá na  s. straně angl. park z pol. 19. století s mnoha cizokraj. stromy a keři (dnes značně zpustlý).
Menší zámek (s. od zámku):  uprav.  v  l. 1654-55 ze  staré tvrze.
Koste1 : barok. z l. 1722- 23; jednolodní s věncem kaplí, emporami a dvojvěžovým průčelím. S. věž  je  jediným pozůstatkem býv.  got.  stavby.  Střidmá  monumentální  arch.  v   opožděných formách r.  baroka; got.  křtitelnice; 3  oltářní  obrazy od  brněnského barok. malíře Jos.  Rottera  z  pol.  18. stol.;  cyklus  dalších 10  obrazů  z  pol.  18.  stol.  Na  věži zvon z  r.  1520.
Fara  (naproti    kostelu): barok.  z  l. 1717-19.
Socha (před  domem čp. 19): z dílny Jiřího Pacáka (18. stol.).
Jaroslav Vrchlický, který jezdil do Bystrého ke své provdané dceři, napsal Baladu bysterskou ve sbírce Zaváté stezky. Tereza Nováková sbírala  v  Bystrém materiál ke svým románům Drašar a Na Librově gruntě ; psala o některých zdejších informátorech, například ševci Janu Brtounovi a písmáku-kronikáři; kominíku Čeňkovi Vedřelovi (pravým jménem Federsel). Vedřel zanechal po sobě brkem  psanou Pamětní  knihu obce  Bystrého.
Rybníky: Rebeka (pod Bystrým}, Panský (pod zámkem) , Kašpárkův (na hor. konci Bystrého), Češkův (těsně  nad  Bystrým), Jerkův (pod Panským lesem).
V  okolí  opuštěné  lomy, místy s náznaky krasových jevů.
Okolí: v.  hartmanická kaplička, 1,5 km; Balda 5,5 km s.; Hartmanice 2 km v.;  Svojanov 5 km  v,;  Hlásnice 4 km jv.; Horní les (775 m)  4,5  km  j.; Na  jedli 6  km jz.