Turistický průvodce ČSSR 1964
Město (490 m), 12 km zjz. od Bystřice n. P. na úpatí Strážného kopce, rozděleno říčkou Bobrůvkou na Horní (l. břeh) a Dolní Bobrovou (pr. břeh).Až do svého spojení v r. 1950 procházely obě obce samostatným vývojem. Dolní Bobrová vznikla v pol. 13. stol. při got. hrádku. Ve 14. stol. přešla ves do majetku žďárského kláštera. Roku 1450 povýšena na městečko. V letech 1757-1759 měla Dolní Bobrová ostré spory s vrchností žďárského kláštěra. Rychtář a 9 sedláků bylo odvezeno do kláštera a odtud do Brna na Špilberk. Horní Bobrová je asi o 100 let mladší než Dolní Bobrová. Zpočátku patřila k pernštejnskému panství, roku 1486 přešla do majetku žďárského kláštera.
JZD, škrobárna, n. .p. českomoravský len (tírna lnu).
Náměstí je ulicového typu.
Dům č. p. 56: býv. radnice; původ. ze 16. stol., přestav. r. 1817.
Hradiště Na va1ech (1 km jv. od Dol. Bobrové): stopy valů a příkopů po r. got. hrádku připomíná r. 1269, ve 14. stol. již zpustlém.
Koste1 (nám.) Horní Bobrová: pův. románský z počátku 13. stol., barokiz. podle návrhu Jana Santiniho v l. 1720-22. Při přestavbě ponechána věž a pův. loď, která byla přestav. na presbytář (proto hl. oltář na
z. straně). Na místě román. závěru vyrostla barokní loď protáhlého půdorysu, na vnitřní straně s vydutými rohy; těm odpovídají vypuklé úseky průčelí, jehož jádro, rovněž konkávně vybrané, vystupuje v dominující štítový útvar. Hlavní oltářový obraz z roku 1788 od znojemského J.Winterhaltera, boční obrazy z roku 1794 od brněnského Ignáce Weidlicha.
Fara č.p. 19 v Horní Bobrové: baroko z roku 1770, patrová budova s trojúhelníkovým štítem, na faře barok. portréty z doby po r. 1700.
Kostel (v Dolní Bobrové) je v jádru obce na skalnatém návrší. Je jednolodní, na záp. straně hranolová věž. Sedlový portál a jiné got. detaily ukazují na původ z pol. 14. stol.; uprav. kolem r. 1800.
Žulový kříž (Strážný kopec): z r. 1820; zakončení křížové cesty.
