V Horáckém muzeu v Novém Městě na Moravě byla dnes zahájena prodejní výstava slezského malíře Josefa Tepera. Úvodní slovo si vzal na svá bedra jeho syn, RNDr. Josef Teper.

Jak hned v úvodu uvedl, Josef Teper za svého života vystavoval jen málo a tak v podvědomí veřejnosti není tak výrazně zapsán, jako jiní umělci. Po jeho smrti se syn snažil zviditelnit malířovu tvorbu a tak některé z obrazů mohly být vůbec poprvé obdivovány širokou veřejností.

Rodák z Jaktaře u Opavy se zabýval především krajinomalbou. „Čerpal z oblasti Beskyd, z okolí Klimkovic, Polanky nad Odrou i Ostravy. Inspiraci nacházel i jinde, třeba v Tatrách, podhůří Jeseníku a tak dále. Kromě krajinek maloval i zátiší, byl výborný portrétista a namaloval i významný a velice působivý cyklus „Křížová cesta,“ hodnotí dílo svého otce RNDr. Josef Teper.

Váš tatínek byl amatér nebo se malířstvím živil profesionálně?

„On už maloval od dětství. Postupně si našel vztah k Heleně Salichové, která už tehdy byla známou malířkou. Základy dostal od profesora Lubojackého, pak se vzdělával u profesora Nejedlého. Byl členem jičínského výtvarného spolku Jaroněk. Často se stýkal i s významnými malíři Josefem Drhou a Janem Obšilem. Tak získal spoustu dalších zkušeností.“

Jaký vztah měl k Vysočině?

„Většinou ji poznával prostřednictvím obrazů. Měl velmi rád dílo akademického malíře Antonína Slavíčka. Vysočinu projel i na kole, měl projetou celou tehdejší Československou republiku.“

Přísloví praví, že jablko nepadá daleko od stromu, jak je to u vás?

„Určitě ve mně nějaké vlohy zůstaly. Ale otec byl poměrně dost přísný a já se chtěl tak trochu vysmeknout z jeho vlivu, proto jsem se začal věnovat spíš hudbě. Teď jsem pracovníkem školství a nezbývá mi, než se občas věnovat i výtvarničení.“

„Křížová cesta“, malovaná původně pro kostel svaté Kateřiny v Klimkovicích, zůstává zatím v majetku rodiny. A stejně jako ostatní díla slezského malíře je k dispozici případným zájemcům. Celá výstava je prodejní a bude trvat až do konce srpna.