Tak to je za námi :-), ještě v sobotu večer jsem měl pocit, že jsem přišel o další 3 příznivce cyklo-výletů, ale teď už se mi to trošku rozleželo v hlavě a ač jsem s nimi od té doby nemluvil, troufám si říct, že se nám to všem líbilo :-)

co se stalo? vlastně nic tak zvláštního – vlak jel podle plánu, počasí až na ten větřík nádherné, nálada, alespoň na začátku, výborná :-)

- přejezd do Doubravníku jsme zvládli v pohodě, od nádraží jsme jeli směrem do vsi a pak podél Svratky k odbočce do Prudké a potom začali stoupat do obce Běleč
- a že stoupání bylo řádné a nekonečné, pokračovali jsme ještě stále směrem vzhůru do Křeptova a na hřeben nad obec Křížovice, odkud byl pěkný výhled (jako ostatně i později z dalších vršků :-))
- Galerie z ruky splnila alespoň moje očekávání, dřevěné plastiky od pana Macháčka mě prostě berou, alespoň pár ukázek je na přiložených fotkách
- z Křížovi jsme ten den jeli poprvé z kopce a to do Skorotic, odkud dál také z kopce mezi Nedvědici a Ujčov
- na červenou TZ jsme se ani nenapojovali a pěkně po silnici jsme dojeli do Štěpánova, kde jsme v Restauraci „Hodunka“ poobědvali (tak názvem si nejsem jist – no tak se majitelům omlouvám), ale teď je pochválím – bylo to výborné a mám u nich plus, které si hned odmáznu poznámkou že ty topinky k česnečce mi tedy udělat mohli...:-)
- s plnými bříšky a možná o to menší chutí jet kamkoliv na kole jsme řešili, jak se dostat s co nejmenší námahou do Bystřice, odkud něžnější polovina naší výpravy chtěla pokračovat vlakem do ZR, a zdatnější polovina dál na kole
- nakonec nás obava z dopravně nebezpečnější hlavní silnice přece jenom přesvědčila že zkusíme tu žlutou TZ (to, že to nebude snadné, jsme zjistili u prvního úvozu plného křoví, kopřiv a se sklonem kde se kolo nechá sotva tlačit)
- když to shrnu, Kozlovská hůrka a Kozlov (a ostatně všechno spojené s... :-)) je prostě jen pro zdatné jedince, kterými jsme byli a jsme, jenom nám to trošku déle trvalo, a tak jsme těchto 7 km jeli zhruba hodinu a půl
- vlastně by o nic nešlo, když by ten vlak z Bystřice neujel bez našich spolujezdkyň, a tím byl předurčen i další vývoj výletu
- pěkně klidně jsme z Bystřice pokračovali po žluté TZ (hospodu „U psa“ jsme tentokrát vynechali – i když jsme od ní jeli jenom kousíček :-)) kolem letiště k parkovišti u Domanínského rybníka, potom kousek po hlavní, dolů ke Skaláku a po silničkách do Vojtěchova, Zubří a do Nového Města

tak a na závěr musím určitě pochválit děvčata za předvedenou vytrvalost a to nejenom na kole :-). A taky trošku sebe – protože plánovaných 40 km bylo opravdu 42 km – tak pro příště už mi můžete skoro věřit :-)

výlet č. 10 sice zatím nemá termín ani trasu, ale já to určitě nevydržím a ozvu se

Míra Čejka