Proč byly tyto skalní útvary nazvány Černá skála, to jsem se nedozvěděla. Černá není, ale místo, kde se nachází, je tak trochu ponuré, tmavé a smutné a možná odtud i její název.

Najdete ji v katastrálním území Sněžného, asi 1,5km jižně od vesničky Křižánky, na severovýchodním svahu Suchého vrchu, v nadmořské výšce 774 m. Stejně jako okolní skály, i ona je přírodní památkou.

Je tvořena skalním hřebenem, který je dlouhý 70m. Převislá východní stěna má délku 15m. Pod Černou skálou naleznete balvanovité sutě vzniklé odlámáním.

Černá skála není přístupna horolezcům ani turistům. Podle pana Čejky z CHKO zde byla horolezecká činnost zakázána hlavně z důvodu možnosti hnízdění vzácného ptactva. Ještě před dvaceti pěti lety byla skála porostlá nízkou smrčinou, která vábila vzácného sokola stěhovavého. Také tu hnízdil krkavec velký, ale jeho poslední snůška se ztratila. Kromě těchto ptáků můžete v okolí skály najít i puštíka obecného, kalouse ušatého nebo jestřába lesního.

Okolní lesy jsou převážně smrkové s mírným zastoupením buku. Porost na skále tvoří kromě smrku i bříza bělokorá a jeřáb ptačí. Z rostlin tu najdete především mechy, lišejníky, traviny a kapradiny, ale také borůvky, šťavel kyselý a brusinky.

Tento skalní útvar sice leží mimo značené stezky, ale určitě ho není možné přehlédnout. A pokud zapojíte svou fantazii, můžete v jedné ze skal uvidět sedícího dravce se složenými křídly. Jakoby byl neustále ve střehu a chránil své okolí.