Začíná jaro, tráva se zelená, ptáci zpívají, sluníčko svítí, prostě ideální čas na výlet do přírody.

Ve Žďárských vrších najdete spoustu nádherných míst, které si doslova říkají o návštěvu. Ať už se jedná o kopce, údolí, skály, řeky nebo rybníky. Tentokrát se vydáme na skalní útvar s něžným jménem Prosička.

Nikde jsem nezjistila, proč zrovna Prosička. Snad je název odvozen od slova prosit. Ať už je to jakkoliv, jméno má opravdu pěkné. A nejen názvem je Prosička krásná.

Chcete li se k ní dostat, zajeďte autem do vesničky Javorek. Odtud se musíte vydat po modré značce. Cestou možná potkáte jezdce na koních z místní stáje Sága a zcela jistě vás budou provázet udivené pohledy telat pasoucích se v blízkosti vesnice.

Překvapení vás čeká kousek od Javorku, a to v podobě poměrně zachovalé vany. Že by příprava na jarní koupel?

Putování vás povede okolo samoty zvané Doly. Od ní se pozvolným stoupáním lesními cestami pomalu dostanete ke kamennému moři. To je již předzvěstí obou skalních útvarů, které Prosičku tvoří.

Nádherné výhledy potkáte už cestou, ale vrcholové vyhlídce se žádný z nich nevyrovná. Nabídne se vám pohled do údolí říčky Fryšávky, původně zvané Vříště. Při dobré viditelnosti můžete zahlédnout Krkonoše, Orlické hory nebo Špilberk. Výhled je určitě mnohem krásnější v létě nebo na podzim, kdy je příroda barevnější, ale i teď v předjaří stojí za to. Navíc je přístup na oba skalní útvary poměrně snadný, takže nemusíte být horolezci, abyste se dostali až na vrchol. Ostatně právě horolezci tuto skálu pro svou činnost nevyhledávají, je zpřístupněna pouze turisticky.

Na vrcholu vyššího skalního útvaru se tyčí dřevěný kříž. Rozhodně se vám nemůže stát, že byste Prosičku přehlédli. Je součástí Pohledeckoskalské vrchoviny a tyčí se do výšky sedmnácti metrů. V roce 1988 byla Prosička vyhlášena přírodní památkou.