Vlastně by se tato část Žďárských vrchů měla jmenovat spíše Žákův kopec, protože s horou tahle lokalita moc společného nemá.

Vypíná se v nadmořské výšce 810 metrů nad mořem a už od roku 1933 je přírodní rezervací. Její velmi vzácný, pralesovitý porost je tvořen hlavně bukem, javorem a smrkem všech věkových skupin. Najdete tu malinké semenáčky i věkovité velikány, jejichž koruny se pyšně vzpínají k nebi. Dříve byla Žákova hora hojně porostlá i jedlí, ta ale byla v 18. a 19. století postupně vykácena a to hlavně pro potřeby bývalých sklářských hutí. V roce 1990 bylo chráněné území Žákovy hory rozšířeno o další zalesněnou plochu, takže se dnes nachází na rozloze 38,1ha.

Výlet na Žákovu horu může být velice příjemným zpestřením nedělního odpoledne. Autem se dá dojet na parkoviště mezi Kadovem a Herálcem, spojené s lesním rybníčkem. Odtud se pustíte po červené turistické značce. Dost citelně zde chybí jakýkoliv rozcestník, ale jakmile narazíte na značku, máte vyhráno.

Cesta je příjemná, les voní jehličím, vítr se prohání korunami stromů, ptáci zpívají, prostě idyla. Ale jen do té doby, dokud vás nedojedou cyklisté. Zvonění zvonků nebo hlasité volání „kolo jede“ vás donutí uskočit stranou a udělat místo „pánům“ stezky. Problém nastává, jestliže jdete navíc s dítětem a se psem. Doba, která uplyne než je pochytáte a uskočíte s nimi do bezpečí, je poměrně dlouhá a cyklista nervózně zvoní, ten otrlejší i nadává. Oddychnete si, že jste všechno stihli a dobře to dopadlo, ale ouvej. Už je tu další „pán silnic“, tentokrát z druhé strany. Takže výstup na Žákovu horu se může změnit ve sportovní odpoledne. Cyklisté to s vámi myslí dobře. Trénují váš postřeh a také vytrvalost. Ne všichni chodci ale mají tolik trpělivosti, někteří se raději seberou a jdou zpět k autu za trvalého proklínání majitelů bicyklů.

Pokud se vám přece jen podaří vyjít až na vrchol, budete odměněni krásou okolní přírody. Věkovité buky oplývají zvláštním kouzlem. Staré, trouchnivějící pařezy jakoby rozkvetly velkým množstvím chorošů. V lesním tichu můžete zaslechnout typické ťukání datla. A když si do kapsy nasbíráte pár kamínků přímo na vrcholu Žákovy hory, může se stát, že se vám doma promění ve zlato. Tak to alespoň vyprávěly naše prabáby. A jak známo, na každém šprochu je pravdy trochu.