Křižánky najdete mezi Svratkou a Novým Městem na Moravě v severní části bývalého okresu Žďár nad Sázavou. Na katastrálním území obce se nachází skalní útvary Devět skal a Milovské perničky.
Řeka Svratka rozděluje Křižánky na dvě části – českou a moravskou. Dříve vznikly pravděpodobně České Křižánky a postupně se rozšířili i na moravskou stranu. První písemné záznamy jsou z roku 1392, obec je v popisu rychmburského panství jako „villae in Krizankow. Na moravské straně povstala vesnice na území starší osady Německého někdy mezi lety 1392 – 1437. V roce 1437 si Jan z Pernštejna bral za manželku Barboru z Valdštejna a zajistil jí věno na některých svých vsích. V tomto dokumentu byla mezi jinými zaznamenána i ves Krzyzankowe. Protože víme, že moravská část patřila k Pernštejnu, je překvapivé, že v žádných dobových zápisech v letech 1500 – 1579 není obec uváděná. Ani když v roce 1564 dával Vratislav z Pernštejna část svého panství do zástavy Novoměstským, není o Křižánkách ani zmínka. Zřejmě byla moravská strana v tuto dobu pustá. Zmínky o ní nacházíme až v roce 1580, kdy lidé z dědiny Křižánkova byli zavázáni brát pivo od Novoměstských. Od tohoto roku také ves zůstává při panství novoměstském a v historických písemnostech se s ní shledáváme častěji.Obraz osady poskytuje například soudní odhad z roku 1587,, ve kterém se mimo jiné uvádí, že ves měla devět malých usedlostí a byl při ní i pstruhový potok a pstruhový rybník.
V době pobělohorské zde Šimon Kratzer postavil sklářskou huť, kterou 28. 9. 1642 prodal dosavadnímu mistru své huti na Vříšti Janu Hanzlovi Frydrychovi. Frydrychu sklenáři byla pronajata i ves Křižánkov s osmi usedlými. Ten pak postavil nový dvůr a přikoupil tři staré selské grunty.
Na mapě z roku 1741 je na české straně obce zakreslena železná huť, pravděpodobně hamr, který zpracovával surové železo z vysokých pecí na rychmburském panství. Jeho provoz skončil v druhé polovině osmnáctého století.
Od roku 1749 má obec vlastní pečeť – ve znaku je stejnoramenný kříž se čtyřmi menšími křížky mezi rameny a s opisem „PECZET:OBCZE.KRZIZANKOWSKY 1749.
Počátkem 19. století sem byla z Moravské Svratky přeložena správa lesního revíru. Na výdělek místního obyvatelstva měla vliv i sklářská huť v nedalekých Českých Milovech, dřevařský průmysl a hlavně pilníkářský průmysl, jehož zakladatelem byl pan Bořek z Českých Křižánek.
Škola zde nebyla, a protože byly ostatní školy příliš daleko na pravidelnou denní docházku, zůstávaly děti bez vyučování. Až krajský úřad jihlavský nařídil 16. 10. 1800 neodkladné zřízení školy. Byla neprodleně zřízena komise, která měla posoudit všechny okolnosti a výsledkem bylo, že po dalších deset let zůstalo vše při starém. 26. 9. 1810 zasáhlo Moravské zemské gubernium a tak byla s velkými problémy započata stavba nové školy. Purkrabí Josef Petrides musel podávat pravidelné zprávy o jejím pokračování. Když byla škola téměř hotova, zdvihla se v neděli 19. 6. 1814 o deváté hodině ráno větrná smršť, která rozmetala střechu stavby. Škola byla s velkou slávou dokončena o rok později a prvním učitelem se stal Jan Ehlich.
Ještě koncem 19. století byla většina domů v Křižánkách ze dřeva, při domech zahrádky s tyčkovým plotem a volné prostranství pro zpracovávání dříví zvané „nátoň.“ Byla zde stará dřevěná zvonice, roku 1863 ji místní obyvatelé přestavěli do podoby kapličky. Zvonek měl nápis ORATE PRO NOBIS s. MARIA et s. JOSEPH, A. 1753.
V roce 1897 byl v obci založen dobrovolný hasičský sbor, 1903 se ustavilo Rybářské družstvo a v roce 1920 byly založeny tělocvičné spolky Orel a Sokol a Obecní knihovna.
Na podnět faráře Straškraby se také v roce 1932 ustavila Kostelní jednota, která postavila kostel a založila hřbitov.
Do dnešního dne si osada zachovala svůj horský ráz. Počtem 45 kulturních památek je největší vesnickou památkovou rezervací v kraji Vysočina. Její roubená stavení a zemědělské usedlosti bohatších sedláků jsou typickými stavbami Horácka a některé z nich jsou také zapsány do Ústředního seznamu kulturních památek. Od roku 1995 je část území obce prohlášena vesnickou památkovou rezervací.
