Pokud se ohlédneme za historií Nového Města na Moravě, nesmíme zapomenout také na zaniklou ves Mnichov. Avšak v různých historických pramenech a také pověstech ji nacházíme i pod různými jmény. Jednou je to Mnichov, jindy Michovy. Konec konců není důležité, jak se obec doopravdy jmenovala, jisté je, že tu byla dříve než Bočkonov (jak se Nové Město jmenovalo po svém založení), a že časem zanikla a beze stopy zmizela.

Tam, kde dějiny mlčí nastupují pověsti. A jedna z nich prozrazuje, jak bylo založeno Nové Město.
Podle pověsti bylo v dávných dobách na Vysočině v plném rozkvětu hornictví. Snaživí a neúnavní horníci zakládali nové a nové doly, kde vytrvale hledali naleziště kvalitních rud. Poblíž nalezišť se horníci se svými rodinami usadili a osídlili tak dosud pustou, zalesněnou krajinu. Tak prý vzniklo i Nové Město, až na to, že krajina tu nebyla úplně pustá, nedaleko stála již vesnice zvaná Mnichov. A pokud vás zajímají doly, které pověst zmiňuje, jednalo se prý se o doly u obce Dlouhé. Tam byla objevena hromada strusek, která byla již zakryta úrodnou půdou, což dokazuje její vysoké stáří. Stála zde snad kdysi tavírna, i když o její existenci se nikdy žádné písemné doklady nenašly.
Dalším z dolů, ve kterých pracovali novoměstští horníci byl stříbrný důl v Odranci. Je to sice od města trochu daleko, ale budiž. O Odranci pověst vypráví, že ze stříbra vytěženého v místním dole byla vyrobena radlice a vojvodovi Moravskému byla darem přinesena. Proto měla taky obec pečeť, ve které je stříbrná radlice jako znak vyryta. Ale pokud vím, není na Odranci po stříbře a stříbrných dolech ani stopa a i jejich pečeť vypadá trochu jinak.
Tato pověst se o zaniklé vsi Mnichov sice zmiňuje pramálo, ale přece jen.

První doložené zmínky o obci najdeme v nejstarší městské knize. Osada patřila pánům z Lipého stejně jako Nové Město. Byla poté prodána Vilémovi z Pernštejna, který jí osvobodil od povinnosti šenkovat panské víno. V roce 1516 dostala vesnice právo odúmrtní. Počátkem šestnáctého století začali novoměstští měšťané a obyvatelé přilehlých obcí pomalu vykupovat mnichovské pozemky. Tak například roku 1520 si Anna Novoveská odkoupila od Jana Vlasa, Svatoně a Máši z Mnichova cestu ke svému mlýnu za 50 gr. bílých. A v roce 1525 odkoupil zase Jan Machač z Nového Města od Kubcové z Mnichova louku Staviště za 48 kop míš.
V roce 1534 dostala ještě ves Mnichov od vrchnosti právo prodeje piva, ale o šest let později už prodává Jan z Pernštejna Mnichov s grunty Novoměstským. Obec tedy připadla pod správu Nového Města. Ve výsadách, které dává Vratislav z Pernštejna Novému Městu v roce 1580 se o Mnichovu již nezmiňuje.

Více informací o zaniklé obci mi podal historik Jaroslav Sadílek:

Kde stávala zaniklá ves Mnichov u Nového Města na Moravě

Přestože většina vesnic a měst má svůj původ již hluboko v období středověku, nelze říci, že by středověká krajina vyhlížena stejně, jako dnes. Struktura sídlišť byla tehdy poněkud větší, v průběhu doby některé vesnice zanikaly a jindy vznikaly zcela nové, jako například ve výše položených partiích Žďárských vrchů, kde byla část vesnic založena teprve v průběhu 17. a 18. století. Tyto změny, převážně zánik obcí, nebyly způsobovány válečnými událostmi, jak se dodnes mnohdy soudí, ale jejich příčinou byly ekonomické důvody. Přestože Novoměstsko nepatří mezi území s velkým zánikem středověkých vesnic, i zde se najde několik osad, které v průběhu staletí zcela zmizely z mapy krajiny. Jen těžko lze pak hledat jejich přesnou polohu, i když po mnohých se v lesních terénech dosud dochovaly výrazné pozůstatky základů a parcelace domů. U Fryšavy takto zanikly Vlčkovice, u Sklenného Bratroňovice. Někde výše v lesích stála kdysi stará Vříšť a u Medlovského rybníka původní Medlov. Jednou z těchto osad je i vesnička Mnichov, která stávala v těsné blízkosti Nového Města na Moravě.
Stejně jako o jiných vsích na Novoměstsku jsou i o Mnichově písemné zprávy poměrně strohé a značně pozdní. Objevuje se teprve ke konci středověku při prodeji panství Nového Města roku 1496 Pernštejnům. Městské knihy Nového Města sice zmiňují některé mnichovské obyvatele, například Mikuláše Vichera a Huňatého, již roku 1493, soustavnější dějiny je však možno psát teprve od uvedeného data.
Tyto dějiny však nebyly příliš dlouhé. Již od roku 1520 skupují novoměstští měšťané některé mnichovské pozemky. Tak to probíhalo až do roku 1540, kdy byl Mnichov Janem z Pernštejna prodán Novému Městu. Připojení vsi k tehdejšímu městečku mělo za následek nejen ztrátu vlastní samostatnosti, ale i postupné vysídlování mnichovských obyvatel a jejich přesun do města. V urbáři novoměstského panství z roku 1587 se již Mnichov samostatně nejmenuje, naopak se zde o něm hovoří jako o pusté vsi. Tak tomu bylo i v dalších letech, dokud povědomí o její existenci zcela nevymizelo. Na části pozemků byl posléze založen panský dvůr a zbylá část se stala kompaktní součástí novoměstského územního katastru.

Staršími historiky byl zaniklý Mnichov lokalizován na jihovýchodní okraj Nového Města pod kopec Kalvárii, ve starších pramenech zvaný Kaplisko. K tomuto vrchu se váže stará pověst, že zde měl stávat do husitských válek dřevěný kostelík. Jiné názory jej kladly na břeh říčky Bobrůvky vpravo od silnice k Bystřici. Zde se nachází tzv. Malé Míchovy, velká polní trať, zčásti obhospodařovaná zmíněným Horním Dvorem. Na druhé straně bystřické silnice leží Velké Míchovy, kde podle některých nepříliš spolehlivých tvrzení jsou patrny zbytky studní, ležících prý původně na návsi zaniklé osady. Hypotéz mnoho, dokladů pramálo.
Přesto byly nalezeny prameny, které lokalizaci zaniklého Mnichova umožňují se značnou spolehlivostí, ba dokonce s naprostou jistotou. Tímto pramenem je první přesná katastrální mapa Nového Města na Moravě, vypracovaná v roce 1835. Tato mapa zachycuje kromě plánu zástavby osad také přesný rozvrh pozemků s jejich parcelami, a to před novodobými úpravami. V jihovýchodní části novoměstského katastru se dochovalo celé katastrální území původního Mnichova s výjimečně zachovalou parcelací pozemků v podobě před zánikem vsi. Pouze v jižní polovině vytyčeného území byly parcely porušeny uvedeným Horním Dvorem, kdy zde došlo k jejich částečnému scelení. Přesto lze spatřit nápadně kompaktní svazek parcel, které se v severní části území pravidelně sbíhají k jednomu místu. Sem směřují také zbytky plužiny od Horního Dvora. Mezi oběma částmi je zřetelná oválná či eliptická náves, jejíž osou protéká potůček, zásobující malý návesní rybníček. Obvod návsi je na mapě dosud olemován cestou, běžně obíhající zadní hospodářské trakty vesnické zástavby. Mapa tak uchovává nejen původní záhumenicovou parcelaci, sbíhající se k mnichovským domům, ale i původní intravilán. Jediné, co na mapě chybí, jsou domy původní vesničky, jejichž podobu je však možno díky parcelaci záhumenic spolehlivě rekonstruovat.
Na základě tohoto zjištění je tak zaniklou ves Mnichov možno lokalizovat severně od kopce Kalvárie na horní okraj pramenného zářezu přibližně v místech dnešní silnice č. 19 ve směru k Bystřici nad Pernštejnem. Chybí pouze spolehlivé ověření její existence v těchto místech archeologickými metodami. Ty však mohou přinést pouze další detailnější poznatky o životě středověké vsi, její umístění v těchto okrajových partiích města již zřejmě neovlivní.

Jak sami vidíte, není toho mnoho, co o zaniklé obci víme, ale ani málo. Jisté je, že tu kdysi byla, což dokazují i názvy některých pozemků u Nového Města na Moravě, jako jsou Horní a Dolní Michovy. Až pojedete po silnici od Nového Města směrem k Bystřici, vzpomeňte si na dávno zaniklou ves a její obyvatele.