Tedy nekonal se pouze onen slavnostní akt, kdy je novokřtěnec ( v tomto případě knížka ) poléván (šampaňským). Jinak avizovaná akce v galerii ve Sněžném proběhla úspěšně. Herec, pan Pecha, opět nezapomenutelně přečetl úryvek z knihy Hynka Jurmana „Být za vodó“. Svou četbu občas přerušoval, to když ho k textu něco napadlo a on se o svůj dojem potřeboval podělit s publikem. Jeho vtipné a věcné připomínky nezapomněl okomentovat ještě malíř Rudolf Němec, takže se z ukázky stala četba na pokračování.

Po četbě pan Pecha vyprávěl pobavenému obecenstvu pár historek, které zažil se svým dlouholetým kamarádem Bolkem Polívkou a poté následovala módní přehlídka. Předváděné modely pocházely z návrhářské dílny Hany Skoumalové (nebyly dílem pana Němce, který dezinformoval širokou veřejnost sdělením, že jsou z jeho hlavy).

Pan Pecha projevil nevšední znalosti ze světa módy, protože celou přehlídku nejen moderoval, ale nakonec i zhodnotil. Podle jeho slov byly předváděné modely velice pěkné, zvláště proto, že jsou nositelné nejen na předváděcím molu, ale i v normálním běžném životě.

Kmotrem knihy měl být starosta Nového Města na Moravě, pan Sokolíček, ale ten se bohužel nedostavil a přítomným se nedostalo žádné vysvětlení jeho nepřítomnosti.

Na závěr mi pan Pecha odpověděl na pár otázek.

Vy pocházíte z Třebíče, takže je vám Vysočina blízká. Vracíte se sem často?
„Nejsem přímo z Třebíče, jsem z Borovin. A od té doby, co mi zemřeli rodiče, sem jezdím velice málo. Jezdím za bráchou tak dvakrát do roka, ale jen na jeden den a hned se vracím.“

Jak došlo ke spojení té hvězdné trojky - Jurman, Němec, Pecha?
„Ani nevím, jak se to semlelo, my se známe už delší dobu…..“ Následoval dodatek pana Němce: „Upozorňuju, že to není z polepšovny.“ Na pravou míru to uvedl až Hynek Jurman, kterými sdělil, že spolupráci zprostředkovala galerie pana Zdeňka Musila z Bystřice nad Pernštejnem.

Hrajete ještě pořád v divadle Husa na provázku?
„Ne, já jsem už tři roky na volné noze, ale stále se ještě vracím do Husy na provázku, hostuju tam, protože je to vlastně moje domovské divadlo. Hraju taky u Bolka a všude, kde se dá. Teď třeba právě hraju v divadle Aréna u pana Kukury, takovou pěknou, trochu smutnou inscenaci. Dělá to pan režisér Johanides. Zítra tam rovnou jedu.“

A poslední otázka. Budete pokračovat ve spolupráci s Hynkem Jurmanem a Rudolfem Němcem?
„No, já nevím, jestli mne budou chtít, protože dneska jsem to trochu pokazil..."

Takže se těšíme na příště.

„Fajn, děkuju vám, nashledanou a mnoho štěstí vám přeju.“ S těmito slovy se se mnou mistr Pecha rozloučil a začal se věnovat autogramiádě.

A na úplný závěr jsem se zeptala autora knihy, Hynka Jurmana, co by vzkázal čtenářům Žďárských vrchů v tento adventní čas.
„Popřál bych jim hezké dny a aby hodně četli!“

Křest se sice nekonal, ale slavnost to byla velmi pěkná, už proto, že probíhala ve velice příjemném prostředí sněženské galerie, vládla zde dobrá nálada a byla tady toho spousta k vidění i k slyšení. Snad nám podobnou akci připraví i příště.