Tradiční novoměstské slavnosti Nova Civitas byly letos ve znamení řemeslníků, živé hudby a – zdravotní osvěty.
Jarmark se vším všudy, to k těmto slavnostem již neodmyslitelně patří. A tentokrát bylo opravdu z čeho vybírat. Stánky byly doslova v obležení nákupuchtivých návštěvníků. Nakupovalo se všechno, od pouťových štěstíček a prstýnků, přes sladkosti až po nejroztodivnější věci, u kterých mnohdy ani nebylo jasné, k čemu vlastně slouží.
Poněkud málo využívaný byl „Den otevřených dveří“ na novoměstské radnici. Snad jen o přízemí jevili návštěvníci nebývalý zájem. Ovšem ne o kanceláře úředníků, ale o vstupní halu, kde radnice ve spolupráci s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou umožnila zájemcům změření tlaku nebo zjištění hladiny cholesterolu. Kde kdo zde měl možnost dozvědět se základní informace o svém zdravotním stavu.
Možnosti prohlédnutí si kanceláří vedení města téměř nikdo nevyužil. „Do mé kanceláře bohužel nikdo nepřišel. Je ovšem pravdou, že jsem zde měla od půl jedenácté až téměř do dvou hodin nějaké jednání, takže se přiznám, že zatím ani nevím, jak velký zájem byl o ostatní prostory,“ řekla starostka města Zdeňka Marková a dodala: „pokud ne, tak je to škoda a je mi to i trošičku líto.“
Byla jste se podívat i na náměstí?
„Byla jsem tam hned ráno. Poprvé jsem tam zašla ještě dříve, než se slavnost Nova Civitas probudila k životu, když se pomalu chystaly stánky a přijížděli jednotliví řemeslníci. Pak jsem tam byla v době od devíti hodin do čtvrt na jedenáct a měla jsem z toho radost. Myslím si, že se nám konečně podařilo zajistit čistotu řemeslům, že se letošní slavnosti povedly, a že na nich panuje příjemná atmosféra. A doufám, že se nám do příštího roku podaří některé věci vyladit, a že to bude ještě lepší.“
Co jste si koupila?
„Taky jsem utrácela. Koupila jsem si velmi zajímavou vařečku, jednu takovou už mám doma. Má zvláštní tvar a velice se mi osvědčila. Svému vnoučkovi jsem zase koupila nádherného maňáska a už se těším, až mu ho dám. A neodolala jsem ani keramice, která je takříkajíc z místních zdrojů, protože výrobcem je Eva Slonková z novoměstské rodiny Slonků. V současné době žije ve Žďáře a její keramika je nádherná. Udělala jsem si radost a doufám, že si udělali radost i všichni ostatní, kteří novoměstské slavnosti navštívili.“
A co byste chtěla občanům Nového Města v tento den připomenout?
„Že je dobré zastavit se občas v tom životním chvatu a připomenout si určitá jubilea. Koncem června si každoročně připomínáme povýšení Nového Města na město, ale jen málokdo si opravdu uvědomuje, že naše město bylo založeno už okolo roku 1250, takže má velice dlouhou historii. Město postupně procházelo historickým vývojem až do dnešní podoby. A my máme být na co hrdí. Nové Město je velmi kulturním a navíc sportovně laděným městem a nakonec i náměstí, na kterém se dnešní slavnosti odehrávají, je také důkazem kulturnosti a kvalitního života v Novém Městě.“
A pro ty, kdo to možná neví. Bočkonov, poté Nova Civitas a nakonec Nové Město bylo povýšeno na město za kardinála Františka z Dietrichsteina v roce 1635.