Naučná stezka v Krátké bude krátká

Už 24. května by měla být slavnostně otevřena nová naučná stezka ve vesnické památkové rezervaci Krátká. Nejde o několikakilometrovou trasu. Tentokrát se návštěvníci budou pohybovat výhradně v jedné obci.

Nápad vybudovat v Krátké malou okružní naučnou stezku vznikl před dvěma lety. „Jde o to seznámit veřejnost se zdejší zachovalou lidovou architekturou“, říká Jaromír Čejka ze Správy CHKO Žďárské vrchy.

Nainstalováno bude celkem šestnáct panelů na patnácti zastaveních a jeden centrální se souhrnnými informacemi, který má stát u domu číslo dvanáct. A protože je naučná stezka věnována hlavně rodičům s dětmi a školní mládeži, budou návštěvníky po naučné stezce provázet pohádkově kouzelní tvorové. Autory vyobrazených postaviček jsou výtvarníci Viktor Žabinský a Dalibor Němec. V jejich hlavách se zrodili skřítci, víly a další fantastické bytosti, které můžete potkat pouze v Krátké.

 

Zastavení č. 1 – dráčka Ohniváčka najdete pouze na jediném místě. Ptáte se kde? No přece v požární zbrojnici.



 

 

 

 

 

 

 

 

Zastavení č. 2 – k čemu vlastně sloužila taková pazderna? To vám poví ponocný Melísek.

 



 

 


Zastavení č. 3 – kámen a cihly – to byl stavební materiál, ze kterého vznikly všechny krátecké domy. Své o tom ví pravý a nefalšovaný skřítek domácí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zastavení č. 4 – voňavá louka plná květů a včel. Tak tady může žít jen víla. Ta zdejší se jmenuje Naivka a spatřit ji může pouze ten, kdo zná, stejně jako ona, tajemství všech bylin.

 

 



 

 

 

 

 

 

 

Zastavení č. 5 – veselý a pracovitý Česáček sadový žije v sadech a zahradách. Tento sad už je sice prastarý. Ale pokud vše vyjde tak jak má, budou tu zanedlouho stát i nové stromy.

 



 

 

 

 

 

 

 

Zastavení č. 6 – ve sklepě se většinou tak trochu bojíme. Nebude to tím, že se zde ukrývá bubák sklepní?

 



 

 

 

 

 

 

 



Zastavení č. 7 – stodola sloužila k ukládání slámy, zemědělských strojů a nářadí. A byla a je také místem, kde žije spousta myší. Proto zde najdete i lorda ze Shortlandu neboli urozeného pana kocoura.

 



 

 

 

 

 

 

 

 

Zastavení č. 8 – kaplička z roku 1902 je bydlištěm další pohádkové bytosti – raráška netopýřího. Chcete-li jej uvidět, musíte počkat, až se setmí. Sluneční paprsky nemá vůbec v oblibě.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zastavení č. 9 – zahrady a solitérní stromy, to je přesně místo pro rusalku sadovou, která se v případě špatného počasí honem utíká ukrýt do stodoly.



 

 

 

 

 

 

 

 

Zastavení č. 10 – pes podvrátkový k pravé venkovské chalupě patří stejně jako polštář k peřině. Tenhle hlídá stavení vesnického řemeslníka.



 

 

 

 

 

 

 

Zastavení č. 11 – kdy vlastně obec vznikla a jak vypadá její pečeť? Tak tyto informace se před vámi nepodaří utajit ani Ukrývači škodolibému.

 



 

 

 

 

 

 

Zastavení č. 12 – bytost, která se nalézá na tomto naučném panelu, je postrachem všech majitelů nemovitostí vystavěných ze dřeva. Dřevomorka chalupářská dokáže nadělat pěknou neplechu.

 



 

 

 

 

 

 

 

Zastavení č. 13 – chcete se dozvědět něco o tom, jak se kdysi doma topilo? V dnešní době ústředních topení a přímotopů už jen málokde najdete kamna a v nich živý oheň. No a ke kamnům neodmyslitelně patří i komín a do něj občas vlítne babice Vichrnice.

 



 

 

 

 

Zastavení č. 14 – hastrman Pulčínek, zástupce rodu vodníkovitých, tady má svůj rybníček. Vodní plochy sloužily jako zásobárna vody, k chovu ryb a v neposlední řadě coby požární nádrže.

 



 

 

 

 

 

 

Zastavení č. 15 – klasicistní haltýř nad rybníčkem. Jde o malou dřevěnou stavbu sloužící k uchovávání potravin v teplých letních dnech. Haltýř hlídá pramínková víla.

 



 

 

 

 

 

 

 

 

Na přípravě naučné stezky se podíleli pracovníci Správy CHKO Žďárské vrchy spolu s Horáckým muzeem v Novém Městě na Moravě a Českým svazem ochránců přírody. Informační panely tu však nenajdete kdykoliv. Vzhledem ke klimatickým podmínkám, které v Krátké panují, se organizátoři rozhodli pro jejich instalaci jen od června do září. Mobiliář je vysoký pouze sto padesát centimetrů, to aby si malí návštěvníci nemuseli stoupat na špičky a natahovat krky. Jejich doprovodu nezbude nic jiného, než se trochu předklonit.