Poznejte s Vodomilem Zubří zemi (zastavení desáté)

Poznejte s Vodomilem Zubří zemi (zastavení desáté)

Tak tentokrát nás čeká opravdu náročná trasa. Více než šestnáct kilometrů je totiž dlouhá Svratecká vodohospodářská naučná stezka, která začíná v Dalečíně a končí v obci Švařec.

Samozřejmě, že není nutné ji projít celou, i když opravdu stojí za to. Kopíruje totiž řeku Svratku a povede vás půvabným zeleným údolím, návštěvníky nazývaným Českomoravské Švýcarsko. Po celé trase stezky jsou umístěny volně na sebe navazující informační panely. Dozvíte se z nich mnoho zajímavého o zdejších vodách a jejich významu, o úpravnách vody a samozřejmě také o vodní nádrži Vír, po jejímž břehu se naučná stezka klikatí.


Se stavbou Vírské přehrady se začalo v roce 1947 a to spojenými podniky Konstruktiva a Hrabě a Lozovský. Po jejich znárodnění o rok později převzaly vedení stavby Československé stavební závody. Ty vodní dílo v listopadu 1957 také dokončily.


Raritou stavby zdejšího vodního díla bylo nouzové postavení prozatímní drtírny a betonárky poskládaných ze starých zařízení. Tato provizoria nakonec dodala na stavbu 65 tisíc kubíků betonu za dva a půl roku. Zbývajících 43 tisíc kubíků už bylo připraveno novou drtičkou a betonárkou. Komplex budov staré betonárky po napuštění přehrady zmizel pod hladinou. Dodneška je možné při poklesu hladiny v přehradě zahlédnout vrcholové partie zatopených objektů.

Dopravu štěrkopísku a cementu zajišťovala lanovka vedená z vlakového nádraží v Bystřici nad Pernštejnem až ke staveništi. Lanová dráha byla deset kilometrů dlouhá s výkonem dvacet tun za hodinu. Ani ona rozhodně nebyla žádnou mladicí, neboť sestávala z havarovaného zařízení ze Švýcarska. Práci přímo na stavbě usnadňovaly dva jeřáby, z nichž jeden měl pojízdné věže. Beton byl na hráz dopravován v koších s otevíratelným dnem, které zkonstruovali pracovníci přehrady.


Napouštění přehrady bylo postupné a skončilo spolu s dokončením stavby v roce 1957. Za oběť tomuto vodnímu dílu padly obce Chudobín, Korouhvice a část Hamrů. Díky tomu ale byla obec Vír uchráněna před dalšími povodněmi a přehrada se stala obrovskou zásobárnou pitné vody. Nechybí zde samozřejmě ani vodní elektrárna. Její první turbína byla uvedena do provozu v roce 1954. O rok dříve byla dokončena stavba vyrovnávací nádrže.




Hráz vysoká 76,5m, se šířkou v patě 55m a s devítimetrovou korunou, je schopna pojmout 54 miliónů metrů krychlových vody. Celá hráz je dlouhá 390m a zatopená plocha má rozlohu 223ha.


Nejen tyto, ale i mnoho jiných zajímavostí může poskytnout další Vodomilovo zastavení. Vydejte se s ním tedy i vy za krásami Vysočiny.