Klíněnka jírovcová se nevyhnula ani Žďárským vrchům

Klíněnka jírovcová se nevyhnula ani Žďárským vrchům

Taky se rádi procházíte kaštanovou alejí, která na jaře vypadá jako by byla ozářena tisíci bílými svícemi? A nebo raději na podzim sbíráte s dětmi kaštany, ze kterých se dá dělat tolik krásných figurek a ozdob?

Asi každý zná jírovec maďal, lidově zvaný kaštan. A všichni jsme v dětství jeho plody sbírali, ať už pro vlastní zábavu a potěšení nebo jako krmivo pro lesní zvěř.

V posledních letech má tento oblíbený strom jednoho úhlavního nepřítele. Je jím malý, hnědý motýlek, spíše připomínající můru. Veliký je 4mm, rozpětí křídel má 7mm. Jmenuje se něžně klíněnka jírovcová, ale vůči jírovcům vůbec něžný není.

Samičky klíněnky nakladou v měsíci květnu vajíčka na spodní listy stromů. Z nich se vylíhnou larvy, které se živí listy. Na jednom listu můžete při podrobnějším zkoumání nalézt dvacet i více housenek. Později se larvy zakuklí a z kukel se vylíhnou noví motýlci.

V době vegetačního období se na listech jírovce mohou vystřídat až čtyři generace tohoto škůdce. Jedna samička je schopna naklást až 1200 vajíček.

A jak poznáte napadený strom? Velice snadno. Listí na jírovci pomalu hnědne a opadává. Nejdříve spodní patra a postupně se přidávají další. Životaschopnost stromu se takto neustále snižuje.

Jak se k nám klíněnka dostala, není doposud známo. Jisté je, že její domovinou je Řecko, Albánie a Bulharsko. Prvními lokalitami, kde se objevila u nás, byly Lednice, Valtice a Břeclav. Bylo to v roce 1993 a od té doby se klíněnka rozšířila téměř do celé republiky. Vyhýbá se pouze místům s vyšší nadmořskou výškou.

Zajímavé je, že skutečně nebezpečná je pouze pro jírovec maďal. Jiné stromy nebo keře sice napadá také, ale pouze v listech tohoto stromu se dokáže zakuklit.

Klíněnka nemá u nás přirozeného nepřítele, a proto musíme stromům pomoci sami. Dá se likvidovat chemicky, ale jenom v krátkém období, většinou mezi 10 - 15 květnem. Další z možností zničení klíněnky je shrabování čerstvě napadaného listí, které následně zasypeme vápnem a organickými hnojivy. Dělá se to proto, že na spadaném listí přezimují kukly a z nich se pak na jaře líhnou noví jedinci.

I ve Žďárských vrších už můžete vidět aleje vzrostlých stromů napadených tímto škůdcem. Naštěstí je zde výskyt klíněnky nižší než jinde, je to dáno hlavně jejich nadmořskou výškou. Snad si motýlek na nižší teploty nezvykne a nezačne brzy napadat stromy i ve vyšších polohách. To by pak naše děti sotva věděly, co je to radost z kaštanových zvířátek a lesní zvěř by si musela v zimě zvykat na jinou stravu.