Všechno kvetlo, a ty včely tolik bzučely, a ta tráva byla taková veliká, a ta rosa jako granáty, a ti ptáčci tolik zpívali, a ti cvrčci – ale ti se něco nacvrčeli!
Kdo by neznal půvabnou a také trochu smutnou pohádku pro velké i malé děti. Jak sám autor Jan Karafiát kdysi poznamenal, jeho „Broučci“ „nejsou arci pro toho, kdo se nerad srdečně zasměje, ani nechce mít nikdy slzy v očích“.
Jan Karafiát se narodil v Jimramově. A i když jej život zavál do úplně jiných končin, zůstala mu rodná Vysočina hluboko v srdci. A stejně jako on přilnul k rodnému kraji, přilnuli malí a velcí čtenáři k jeho „Broučkům“.
Autor má pamětní desku na svém rodném domě. A aby to broučkům nebylo líto, rozhodl se spolek s těžko zapamatovatelným jménem – První evropský neregistrovaný nevládní nezávislý dobrovolný vzájemně prospěšný občanský kruh přátel restaurací a tvorby nových památek se sídlem v Brně - postavit pomník i jim. Úkol, který si vzali na svá bedra, byl rozhodně nelehký. Vždyť, jak sami říkají ,„nejsou k dispozici přesnější údaje o místu děje knihy a zejména pak údaje o narození a úmrtí jednotlivých objektů“.
Aby zjistili více podrobností, prokousali se členové spolku dokonce pětisvazkovým vydáním „Pamětí spisovatele Broučků“. Nakonec jim pomocnou ruku podal sám autor, když ve svých „Broučcích“ napsal. „A bylo jaro. Všecko, všecko kvetlo, ale pravšecko, a tam pod jalovcem kvetlo dvanáct chudobiček, devět bělounkých jako mléko a tři s kraječkem jako krev červeným. Však tam kvetou podnes.“ Podle tvůrců pomníku „popsaná faktografie tak nepochybně umísťuje děj Broučků do okolí rodiště autorova, na Českomoravskou vysočinu do okolí Jimramova. Tam se zachovaly dodnes zbytky dříve velmi rozšířených pastvin s jalovci, jaké není možné očekávat v dalších místech autorova života“.
I problém s datací členové spolku vyřešili brilantně, opět za vydatné pomoci samotného Jana Karafiáta. Přispěla k tomu výstižná charakteristika poslední zimy. „Ach to byla zima, zlá zima. Potoky zamrzly až na dno, ptáci padali z povětří – mrzlo, až se jiskřilo.“ Pak už bylo hračkou obrátit se na pražské Klementinum s dotazem, která zima by zmíněnému popisu nejvíce odpovídala. Hledaným datem je tedy přelom roku 1855/56. Díky tomuto výchozímu datu lze pak již téměř přesně stanovit rok narození a úmrtí jednotlivých broučků.
A kde je možné POMNÍK BROUČKŮ nalézt? Samozřejmě nedaleko rodiště Jana Karafiáta. Na kopci nad obcí Koníkov, tam, kde všechno kvete, a ty včely tolik bzučí, a ta tráva je taková veliká, a ta rosa jako granáty, a ti ptáčci tolik zpívají….
