Novela zákona o státní památkové péči, která je platná od 21. srpna tohoto roku, přinesla několik důležitých změn. Jednou z nich je i citelné zvýšení sankcí za poškození památek.

Na stejnou úroveň je tentokrát postavena jak právnická osoba, tak i fyzická osoba podnikající a fyzická osoba. Dříve mohla fyzická osoba za přestupek obdržet pokutu do maximální výše deset tisíc korun, s novelou zákona tento strop mnohonásobně vzrostl. Horní hranice je nyní upravena na dva milióny korun. Krajský úřad pak může u národních kulturních památek vyměřit pokutu dvojnásobně vyšší, tedy čtyři milióny korun. Jana Mrkvičková, referent státní památkové péče v Novém Městě na Moravě k tomu dodává:  „Obce mohou pokutovat poškození kulturní památky. Národní kulturní památky, jako například celostátně významné hrady, zámky, atd., už spadají pod pravomoc kraje.  Protože se jedná o objekty s vyšší kulturně-historickou hodnotou, má kraj pravomoc udělovat i vyšší pokuty.“

Proč tak vysoká hranice?

„Dalo by se říct, že dříve na to lidé trochu hřešili. Hranice byla nízká, a pokud jsme s úpravami nesouhlasili, tak změnili projekt nebo udělali úpravu bez našeho souhlasu a zaplatili raději pokutu, která byla jen do deseti tisíc korun. Teď už si určitě rozmyslí, zda s námi plánovanou obnovu projednají.

Ale to, že je horní hranice dva milióny, ještě neznamená, že tak vysokou pokutu každý dostane. Za menší prohřešky mohou majitelé památek očekávat mnohem nižší sankce.“

Můžete definovat pojem kulturní památka?

„Kulturními památkami jsou všechny věci takto státem prohlášené. V případě, že jsou významné celorepublikově, pak jsou to národní kulturní památky. Kulturní památky jsou buď nemovité, nebo movité. Do druhé kategorie spadají například mobiliáře, obrazy, sochy a další.“

V novele je vysvětlena je i definice pojmu „úprava dřevin“. Úpravou dřevin se rozumí výsadba a kácení dřevin na veřejných prostranstvích, čímž jsou míněny náměstí, ulice, chodníky, parky a další prostory přístupné veřejnosti bez omezení. Jak to souvisí s památkovou péčí?

„Týká se to úpravy dřevin na plošně chráněných územích, jako jsou památkové zóny a rezervace. Například centrum Nového Města na Moravě je městskou památkovou zónou. Proto se v budoucnosti budeme vyjadřovat k úpravě dřevin v této lokalitě, ať už půjde o údržbu, kácení či novou výsadbu.“

Další změnou, kterou novela přináší, je přesun některých kompetencí na krajské úřady a obce s rozšířenou působností. Ty v rámci přenesené pravomoci budou zabezpečovat výkon státní památkové péče.

„Velmi důležité je například přemístění kulturní památky, o kterém doposud rozhodovalo ministerstvo kultury. Od 21. srpna rozhoduje o přemístění kulturních památek kraj, v našem případě kraj Vysočina. Určitě se tímto přiblíží výkon státní správy vlastníkům kulturních památek. Navíc pracovníci kraje Vysočina znají dobře své území, takže vyřízení jakékoliv přesunu památky (např. dočasného) by mělo být pro vlastníky památek přístupnější. Týká se to jak nemovitých, tak i movitých kulturních památek.“

A které kompetence se upravují u obcí s rozšířenou působností?

„Jde například o ochranná pásma památkových zón. Novela upravuje povinnost majitelů památek žádat o povolení jakékoliv změny interiéru domů v ochranném pásmu. Teď už se nebudeme vyjadřovat k vnitřním úpravám nemovitostí, které nejsou kulturními památkami. Budeme rozhodovat pouze o změnách, které ovlivní jejich vnější vzhled.

Další novinkou je plán ochrany jednotlivých plošně chráněných území. Kraje v plánech ochrany přesně určí, co je v památkové zóně (rezervaci) důležité a co ne, u kterých objektů není potřeba vydávat závazné stanovisko. Jde třeba o obytné domy v památkové zóně, které samy o sobě památkou nejsou. V některých případech by bylo možné chránit pouze vnější vzhled, ale další úpravy interiéru budou již zcela v kompetenci vlastníka nemovitosti. Majitelé objektů v památkových rezervacích a zónách by už nemuseli jako doposud žádat o vydání závazného stanoviska. Plány ochrany je třeba pečlivě připravit a schválit. Jejich příprava bude po vydání novely teprve probíhat.“