Školní budovy v obcích mívají různé osudy. Ne vždy zůstanou věrny účelu, ke kterému byly postaveny. Zejména školy v malých obcích postupně zanikají a stávají se z nich penziony či soukromé domy. Málokterá z nich má to štěstí, aby i nadále sloužila dětem. V Olešné se to podařilo.

Stejně jako každá jiná školní budova i tato má svou historii. Základní kámen byl položen 13. června roku 1803. A už koncem října sem byly „slavnostně uvedeny dítky“, jak se dočítáme ve Svobodově Vlastivědě moravské. Zmíněné dítky si ale musely na pravidelné vyučování více než měsíc počkat, protože „zdi byly ještě vlhké“.

Škola potřebovala i pravidelnou údržbu. První větší oprava byla zaznamenána v roce 1838. Zdejší budova „trpěla značně povodněmi a v roce 1841 byla ohrožena i požárem“.

Původně byla škola jednotřídní, časem se podařilo ji rozšířit na dvoutřídní. To s sebou přineslo i větší nároky na prostor a tak se v roce 1905 začalo přistavovat. 15. října téhož roku byla budova vysvěcena a o osm dní později se v ní začalo vyučovat.

Časem začaly školní děti jezdit do nedalekého Nového Města a ze školy se stala mateřská školka. Ale i sem chodilo postupně méně a méně dětí a bývalá školní budova stála před otázkou „co s ní?“. „Už v loňském roce se začalo mluvit o tom, že bychom tuto budovu mohli získat a od 1. ledna byla oficiálně převedena na nás“, říká Lubomír Šula, ředitel Domu dětí a mládeže „Klubíčko“ v Novém Městě na Moravě.

S jakými cíly jste převzali tuto budovu?

„Chtěli jsme zde vybudovat táborovou základnu pro děti a to se nám, myslím, podařilo. V létě bude budova určitě stoprocentně vytížena. Jak to bude vytíženo mimo léto, to je tak trochu otazník. Bude k tomu potřeba i určité propagace. Kromě toho, že jsme pedagogové, tak jsme se stali i realitními magnáty, majiteli penzionu a cestovky a jsme schopni poskytnout poměrně velký komfort za slušné peníze.“

Získají převodem školní budovy na vás i něco místní?

„Počítáme s různými aktivitami pro místní děti. Každou středu pro ně budeme mít program. Zatím ještě nevíme, jak velký zájem bude, protože zdejších dětí moc není a navíc mnohé z nich jezdí do různých kroužků do Nového Města. Ale je to takový vstřícný krok místním, budou mít oproti jiným obcím určitou exkluzivitu. Bude to pro ně pohodlnější, zejména pro předškolní děti.“

Středu máte vyřešenou, léto také, co víkendy?

„I tady máme zájem o plné využití táborové základny. Třeba na soustředění našich kroužků, kdy budou moci sem spolu s dětmi jezdit i rodiče. Nebude to sice úplně zadarmo, ale také to nebude stát majlant. A otevírá se tu nová možnost i pro ostatní novoměstské organizace, třeba pro fotbalisty nebo ZUŠku. A pak je tu ještě nabídka školy v přírodě.“

Neberete ZUŠku jako konkurenci?

„To opravdu ne. Řekli jsme si hned na začátku, že si vlastně ani konkurovat nemůžeme, protože naše poslání je úplně jiné. Jejich cílem je vychovat potencionální umělce, kdežto my chceme spíš děti zabavit. Nám stačí, když se dítě u nás naučí třeba na kytaru do té míry, aby na táboře umělo doprovodit svůj zpěv. Ale stává se nám čím dál častěji, že jsme pro ZUŠku takovým odrazovým můstkem. Přijdou k nám děti, které oni nevzali pro nedostatek talentu, ony se u nás něco naučí a za rok je do té ZUŠky vezmou. A pro nás je to vyznamenání, že jsme dítě dokázali připravit. Ale jsou i opačné případy, kdy dítě ze ZUŠky přejde k nám.“

Vraťme se ale zpět k táborové základně. Co všechno kromě ubytování můžete nabídnout?

„Samozřejmě celodenní stravování. Pak také k budově patří zahrada, zájemci mohou využít protější hřiště s herními prvky a výletiště, které sice patří hasičům, ale máme s nimi dohodu, že v případě potřeby je budeme moci využívat. Stejné je to i s fotbalovým hřištěm.“

DDM Klubíčko nabízí dětem přes čtyřicet zájmových kroužků, které navštěvuje více než šest set dětí a dospělých. Kromě toho pořádají koncerty a spoustu dalších zajímavých akcí. Táborová základna je jen další z mnoha aktivit. Možná o něco více zajímavá tím, že hlavní dějiště je tentokrát přemístěno z města na venkov, i když většinou bývají snahy zcela opačné. Lubomír Šula se však nedomnívá, že by akce konané v Olešné přitáhly zájem obyvatelů Nového Města. „Spíš si myslím, že to přitáhne zájem okolních obcí. Když tady budeme něco dělat, budeme to dělat pro místní a nebudeme počítat a velkou účastí Novoměšťáků. Pokud ovšem přijedou, tím lépe.“