Soutěž o novou dominantu města, vyhlášená Bystřicí nad Pernštejnem, už má své vítěze. Ačkoliv radní předpokládali větší zájem a také vyšší účast, přihlásili se pouze tři soutěžící se svými návrhy.
Tři soutěžící přinesli i tři varianty obnovy vrchu Hora. První z nich upřednostňuje stávající tři kříže, druhá navrhuje postavit na vrcholu kopce umělou zříceninu. Třetí, která se bystřickým radním zdála nejlepší, a která také zvítězila, přinesla zcela nový nápad. Postavit na Hoře hvězdárnu.
Všechny tři návrhy mají jednoho společného jmenovatele a tím je odlesnění vrcholu kopce. Vítězná varianta navíc ctí pomyslnou duchovní osu města, která spojuje kapličku sv. Anny, kostel na hřbitově, kostel sv. Vavřince a plánovanou hvězdárnu, kdy veškeré jmenované stavby jsou na jedné přímce, vzdáleny od sebe šest set metrů.
Odlesněním vrcholu Hory by mohl vzniknout lesopark, ve kterém by chtěl autor vítězného návrhu, ateliér Mozkyt, zkombinovat sochy, které byly zhotoveny při slévárenském sympoziu, s kamennými prvky. Starostovi Bystřice nad Pernštejnem se vítězný návrh líbí, problémem by ale podle jeho názoru byly finance potřebné na jeho realizaci a na následný provoz hvězdárny. Náklady by navíc byly navýšeny i o nutné zajištění dopravní obslužnosti.
Proto by chtěla radnice ateliéru Mozkyt navrhnout, jestli by svůj návrh nemohl přepracovat tak, aby byl pro město finančně únosný. S odlesněním vrcholu se samozřejmě počítá, ale hvězdárna by byla vyměněna za šibenici. Podle vedoucího bystřického muzea PhDr. Vladimíra Cisára je možné s jistotou tvrdit, že od roku 1416, kdy se „na mučidlech přiznal k páchání trestné činnosti lapka Šrám, člen družiny Michka Benedova z Rozsoch, loupící ve službách Viléma z Pernštejna,“ už popraviště na vrcholu Hory bylo. I proto je v některých listinách uváděn kopec jako Šibenná hora. Tato lokalita byla podle Vladimíra Cisára vždy nezalesněným kopcem, aby těla oběšených byla viditelná už zdálky.
Kromě zmíněné šibenice a odlesnění by novou tvář mohla dostat i cesta vedoucí na vrchol Hory. Několik informačních zastavení by mělo znázorňovat takzvanou „Cestu útrpného práva“. Náhodný chodec by se tak mohl na procházce seznámit s některými z mučících nástrojů, které byly používány ve středověku. Samozřejmě jen prostřednictvím naučných panelů, ne na vlastní kůži.
Každopádně ateliér Mozkyt dostane slíbenou odměnu deseti tisíc korun za svůj návrh. Ale jak bude nakonec daná lokalita vypadat, zatím ještě přesně určeno není. Radnice se rozhodla přistoupit k tomu, aby občané měli možnost se ke konečné verzi sami vyjádřit. Mnozí z nich jsou totiž proti odlesnění Hory a tak k rozhodnutí, jak konkrétně s místem naložit, budou moci svými hlasy přispět i sami občané Bystřice nad Pernštejnem.
