Podzim s sebou přináší i dobu sklizně. Zúročí vše, co jsme po celý rok dělali. Na Vysočině, jak známo, se nejčastěji urodí brambory a kamení. Ale jsou tu i ovocné stromy. Pravda, meruňky a broskve nám tu většinou nedozrají, ale třešní, višní, švestek a jablek míváme dostatek.

Pěstování jabloní přál už i otec vlasti, Karel IV. Tehdy byla na stolech většinou míšeňská nebo panenská jablíčka. Dnes už máme odrůd daleko více.

 Jablka mají hned několik využití. Dají se konzumovat bez jakékoliv úpravy a při dobrém uskladnění vydrží velice dlouho čerstvá. Můžeme je sušit, to uměli už Sumerové. Také se z nich dá dělat čaj, ocet, marmeláda, džus, kompot nebo mošt.

Moštem je nazývána vylisovaná šťáva. Podle odborníků je lépe k jablkům přidat i jednu třetinu hrušek, aby došlo k „zaokrouhlení“ chuti. Na moštování můžeme využít jablka spadaná, která bychom jinak určitě nespotřebovali, neboť se rychle kazí. Omytí, rozdrcení a lisování, to už je práce pro několik osob najednou. Mnohdy nad ní stráví i celý den. Ale výsledný produkt stojí za to.

 No a když už máme moštu dost, tak se poohlédneme, co dělají s jablky třeba Francouzi. Ze zkvašeného mostu vyrábějí typicky francouzský destilát zvaný calvados. Už okolo roku 1600 zde existoval cech výrobců pálenky, ale calvadosem se začal tento ohnivý nápoj nazývat až koncem století osmnáctého. Na jeho výrobu se používá vykvašený jablečný mošt, který by měl v ideálním případě zrát celý rok v dřevěném sudu. Destilaci je dobré po několika dnech opakovat a vzniklý calvados by měl dozrávat v sudech. Délka zrání je různá, může se protáhnout i na několik let.

 U nás se dříve vyrábělo spíše jablečné víno. Suché, sladké a dokonce i šumivé. Častým doplňkem jablek pro jeho výrobu byly hrozinky.

Ať už konzumujete jablka v jakékoliv podobě, jisté je, že mají léčivé účinky. Regulují trávení, povzbuzují chuť k jídlu, pomáhají trávení tuků, posilují nervovou soustavu, odstraňují nespavost, únavu a vyčerpání. A vhodná jsou i v době chřipek a nachlazení. Teď už nezbývá než popřát – dobrou chuť!