Člověk je tvor lítostivý a jemnosrdcatý a když uvidí venku opuštěné ježčí mládě, hned jej popadne a hurá s ním domů, do bezpečí.  

Doma se ti dva na sebe chvíli zvědavě koukají, člověk snáší veškeré dobroty ze své spíže, aby návštěvníka jaksepatří pohostil, ale pomalu se mu do mysli vkrádá otázka: „co s ním?“. Nejjednodušší řešení je odvézt jej do záchranné stanice.

Podle Olgy Růžičkové, vedoucí stanice v Pavlově, je ale lépe nechat ježka ve volné přírodě. Prozatím je ještě příliš brzy přenášet jej do vytopených místností, venku zatím žádné mrazy nehrozí a ježek je schopen si ještě nějakou tu potravu sám vyhledat. Navíc „mláďata mají i při kvalitní péči přes zimu vysokou úmrtnost – kolem osmdesáti procent,“ tvrdí Olga Růžičková.

Co ale dělat, jestliže si bodlináče přece jen domů přinesete a hodláte s ním v zimě žít? Rozhodně jej nekrmte kravským mlékem, to nedokáže strávit. Mnohem vhodnější jsou psí a kočičí konzervy nebo granule, vajíčko, syrové nebo vařené vepřové maso nebo tvaroh. Připravte mu výběh s omyvatelnou podlahou v místnosti, kde teplota nepřesahuje osmnáct stupňů Celsia. Ve výběhu by měla být i dřevěná bednička s bočním otvorem, aby se ježek měl kam schovat.