Příroda ve Žďárských vrších, jakkoliv zachovalá a méně dotčená nešetrným zacházením člověka než na jiných místech naší vlasti, potřebuje někoho, kdo by ji chránil a pomáhal. Tento úkol si vzalo na svá bedra sdružení, jehož název nenechá nikoho na pochybách, o co vlastně kráčí.

Ne vždy se ale snahy Sdružení Krajina z Počítek setkávají s pochopením veřejnosti. Většinou to pramení z nedostatku informací, málokdo například ví, co takovéto sdružení dělá a k čemu je to vlastně dobré. Snad nejlépe je schopen na tyto otázky odpovědět Tomáš Blažek, jeden z členů rady Sdružení Krajina.

 

„Jsme občanské sdružení, které se zabývá praktickou ochranou přírody a krajiny. Fungujeme jako pozemkový spolek, který se snaží do dlouhodobých nájmů a vlastnictví získat přírodně cenné lokality. O ně se pak staráme. Máme ale i vedlejší aktivity, jako je například ekologická výchova, rozvojové programy pro malé obce nebo poradenství.“

 

Kolik máte členů?

„Celkově asi čtyřicet a aktivně činní jsou asi jen dvě třetiny. Nejaktivnější jsou členové rady, která je sedmičlenná. Během roku se objevují i různí další dobrovolníci, ti většinou přijdou přiložit ruku k dílu na některé z našich akcí.“

 

Vaše sdružení spolupracuje i se Správou CHKO Žďárské vrchy. Můžete přiblížit, v čem tato spolupráce spočívá?

„Asi nejvíce se to týká kosení podmáčených luk. A jako další příklad bych uvedl sázení stromků, naposledy to bylo v katastru obce Rokytno.“

 

Zmínil jste se i o akcích, které pořádáte…

„Jde hlavně o sečení luk, sázení stromků, prořezávky, úpravu terénu, čištění pozemků, úpravu přístupových cest a další.“

 

Jaký máte rozsah působnosti?

„Záleží na tom, které naší činnosti se to týká. Pokud jde o přímé poradenství obcím, tam je naše působnost asi nejužší. Nezahrnuje ani celý okres Žďár nad Sázavou. O dost širší je naše působnost z hlediska kosení podmáčených luk. V zásadě lze říct, že naše teritorium je od Pardubic až k Pelhřimovu. Zasahuje pět okresů a asi pětatřicet katastrálních území. Nejširší rozsah působnosti máme v poradní činnosti, ať už jde o lesní mravence, netopýry, kácení stromů a další. Tam už obsáhneme celou Moravu.“

 

Vaše sdružení se snaží do svého vlastnictví získat přírodně cenné lokality. O jaké pozemky jde?

„Nejsme vázaní na zvláště chráněná území. Jde většinou o takové pozemky, které by v rukou jiného vlastníka brzy ztratily svůj přírodní biotyp. Jde například o již zmiňované podmáčené louky, o které nikdo nemá velký zájem a navíc ani nemá zájem je udržet v původním stavu.“

 

Jakým způsobem je vaše sdružení financováno?

„To je velmi složité. Zjednodušeně se dá říct, že čtyřicet procent získáváme z dotací, čtyřicet procent díky vlastní činnosti a dvacet procent plyne z příležitostných zdrojů, například grantů. Dotace a granty jsou ale účelově vázané a nelze je použít na nic jiného. Nejvýznamnějším zdrojem našich financí je Státní fond životního prostředí, což je instituce, která dnes rozděluje druhý největší balík evropských peněz, který dnes do republiky přitéká. Ale už dříve spravoval poměrně značné peníze pocházející z výnosů různých poplatků za znečišťování ovzduší a vody a za pokuty za prohřešky vůči životnímu prostředí a podobně. Pro nás dotace z této instituce představuje asi dva milióny korun na kosení a údržbu podmáčených luk. Ale tyto peníze nemůžeme použít na nic jiného. Nelze je použít na výkup pozemků, na vlastní mzdy, na přípravu a administraci dotací a na nic dalšího. Na výkup pozemků zase získáváme peníze jiným způsobem, pomáhá nám s tím brněnská Nadace Veronica, která pro nás prodejem výtvarných děl získá finanční prostředky. Nejbližší aukce se bude konat 24. Listopadu.“

 

Jak jste se k této nadaci dostali?

„My jsme se nedostali k nim, ale oni k nám. Oni vypisují i klasické granty na ekologickou výchovu a pozemkové spolky. A kromě toho pořádají i výroční aukce a výtěžky z nich dají organizacím, které si sami vyberou. Vloni to byl ČSOP Kosenka, který působí v Bílých Karpatech a také se shodou okolností stará o podmáčené louky. Ale z výtěžku aukce tehdy kupovali stoletý bělokarpatský les. Letos si vybrali nás.“

 

Kteří umělci přispívají svými díly na aukci výtvarných děl?

„Jsou to umělci z celé republiky. Výtvarníci věnují svůj obraz, sochu nebo uměleckou fotografii Nadaci Veronica. Ta ji pak v aukci vydraží za určitou finanční částku a výtěžek jde naší organizaci na výkup pozemků.“

Proč je pro vás výkup pozemků tak důležitý?

„Výkup má jednu velkou výhodu proti nájmu nebo jakémukoliv dalšímu právnímu vztahu. Je trvalý, napořád. U nás nehrozí, že bychom upřednostnili nějaké jiné zájmy na tomto pozemku na úkor ochrany přírody, jako je třeba výstavba benzínové pumpy. My nejenom, že jsme soukromý subjekt, ale náš majetek je vlastněný skupinou lidí, členy sdružení. A ti spolurozhodují o tom, jak s majetkem naložit. Zkorumpovat většinu členů sdružení je určitě mnohem těžší, než činit nátlak na jednotlivce. Ochrana přírody potřebuje dlouhodobou perspektivu, tím myslím nejméně několik desítek let. Tu může zajistit jedině vlastník."

 

Kdy a kde přesně se bude aukce konat?

„Šestý ročník předvánoční benefiční aukce ve prospěch přírody pořádá Nadace Veronica 24. listopadu ve Sněmovním sále Nové radnice v Brně. Aukce se koná pod záštitou prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Ing. Františka Dohnala a náměstka primátora statutárního města Brna Mgr. Martina Andera.  Za Vysočinu převzal nad aukcí patronát ředitel Úřadu práce Žďár nad Sázavou ThDr. Václav Pavlosek a barytonista Jakub Pustina. Mezi letošními dárci z řad významných českých výtvarníků jsou mimo jiné i pan Olbram Zoubek, Vlastimil Zábranský, Libor Jaroš, paní Zdena Hömová, Jaroslav Valečka, Dalibor Chatrný, Jan Dungel nebo Vlasta Švejdová. Kromě předních a známých autorů se benefiční aukci rozhodlo podpořit i množství začínajících umělců, studenti uměleckých škol i amatérští malíři a fotografové. Mnozí z téměř půldruhé stovky umělců darovali své dílo do aukce už poněkolikáté.