Mravenec je sice maličký tvoreček, ale občas nám dokáže pořádně hnout žlučí. Nejčastěji když si jako svůj pravidelný denní chodníček zvolí střed naší kuchyně a navíc je zcela přesvědčen, že o zásoby ve spíži se budete dělit rovným dílem. Málokdo z nás je ochoten ustoupit takovémuto nátlaku bez boje.

Jak ale vyzrát na mravence a zároveň se vyhnout obětem na životech, myšleno těch mravenčích? Poradenstvím v této oblasti se zabývá Milan Daďourek  ze Sdružení Krajina, které sídlí v Počítkách. „Co se týká mravenců, tak naší specializací jsou převážně mravenci lesní. Dalo by se říct, že poradenství v tomto oboru je tak trochu výjimečné a jinde těžko dosažitelné. Ročně odpovíme asi na dvě stě dotazů k této problematice.“

Na co se vás lidé nejvíce ptají?

„Naprosto nejčastější otázkou je jak odstranit mraveniště.  Tyto dotazy nepatří mezi mé nejoblíbenější, protože mravenci jsou součástí přírody a patří do ní. Naštěstí tyto dotazy nepřesahují patnáct procent z celkově kladených otázek. Ty jsou většinou velice rozmanité.  Lidé hledají většinou pomoc až ve chvíli, kdy se dostanou do střetu s ochranou přírody.“

Vzpomenete si na nějaký kuriózní dotaz?

„Nejsem si jist, jestli zrovna kuriózní. Ale měli jsme jeden zvláštní dotaz, jenž se netýkal zrovna mravenců, a který jsme neuměli vyřešit. Nakonec si jej tazatel vyřešil sám. Ptal se nás, kde by se dala pořídit školní výbava pro prvňáčka, která by byla stoprocentně recyklovatelná. To byl pro nás opravdu neřešitelný oříšek. Sám tazatel po nekonečném surfování po internetu zjistil, že i u nás jsou takovéto výrobky k dostání.

Dalším zajímavým dotazem, který se už týká mravenců, byl ten, ve kterém se nás tazatel ptal, jestli by se dali mravenci přemluvit, aby nechodili cestou, kterou už si vyšlapali. To mě dost potěšilo, protože ve většině dotazů se projevuje spíše nedostatek respektu k přírodním danostem.  A tato otázka v sobě zmíněný respekt má. Šlo spíše o to, jak se s mravenci sžít tak, aby obě strany mohly fungovat vedle sebe.“

A přemluvili jste mravence, aby chodili jinudy?

„Metody na to jsou a je jich relativně dost. Záleží hodně na místních podmínkách a mnohdy v tom hrají roli i nenápadné věci, kterým člověk nepřikládá žádnou váhu. V téhle souvislosti si vzpomínám i na jiný případ. Na hřbitově ve Velkém Meziříčí byla provedena těžba starých stromů. Byla tam i mraveniště lesních mravenců. Ti bezprostředně po těžbě začali ve velké míře pronikat do okolních zahrad. Sousedi si stěžovali a tak jsme se tam nakonec ocitli i my. A zjistili jsme, že mravenci do zahrad nechodí ani tak proto, že by je tam něco kdovíjak úžasného lákalo, ale protože k zahradám vedly udržované písčité cesty. A pro ně bylo jednodušší chodit po těch sypaných cestičkách, než se prodírat pozůstatky po těžbě a travním porostem. To je vlastně i příklad toho, že některé důvody proč mravenci něco dělají, mohou být velmi jednoduché a snadno pochopitelné.“

„Mravencologů“ u nás asi mnoho není. Kde všude je potřeba vašich rad a služeb?

„Pohybujeme se na území kraje Vysočina, Olomouckého, Moravskoslezského a Jihomoravského. Dá se říct, že po celé Moravě. Ale byl jsem konzultovat i v Ústeckém nebo Karlovarském kraji. O konzultaci nás občas žádají i ze Slovenska. Skupinou lesních mravenců se totiž příliš mnoho odborníků nezabývá. Takže lidé se vlastně nemají na koho obrátit.“

Děláte i monitoring mravenců a mravenišť?

„To ano. Monitoring se dělá u všech lokalit, které máme takzvaně v péči. Sledujeme každoročně asi dva tisíce osm set mravenišť. Pak provádíme ještě další monitoring, průběžně shromažďujeme informace o mraveništích na různých místech republiky. Tím se snažíme zjistit, jestli jich přibývá nebo ubývá.“

Jak je tomu ve Žďárských vrších?

„Žďárské vrchy, co se týká mravenců, na tom nejsou nijak výjimečně. Není tu žádná větší, republikově významná lokalita, ale na druhou stranu Žďárské vrchy na rozdíl od mnoha jiných částí republiky ani netrpí tím, že by tu mravenci nebyli. Dalo by se asi říct nuda a šeď. Je tu relativně stabilní, ale poměrně řídká populace.“

Jsou některé oblasti, které trpí nedostatkem mravenců? A jak se to projevuje?

„Je jich dost, ale nic není natolik absolutní, že by tam nebylo vůbec nic. My jako ti velcí si často velmi málo všímáme toho, co se děje na úrovni těch malých živočichů. Lesní mravenci jsou jedni z nejžravějších predátorů v lesním ekosystému. A pokud tento predátor zmizí, pak to má vliv na všechny články potravního řetězce nejen pod ním, ale i nad ním. Důsledků odmravenčení bychom našli jistě hodně, nicméně velmi těžko se studují, protože jsme natolik změnili strukturu lesů, že je už jen máloco přirozené.“

Máte svoje oblíbené mraveniště?

„Oblíbené asi ne, je to dané i tím, že mravenci docela často ty své kupy stěhují a mění. Ale mám oblíbené uskupení mravenišť, kam se dá dobře dojít, a která se dají dobře fotit. S focením je většinou problém, protože hnědá kupka na hnědém jehličnatém podkladu se zrovna moc dobře nevyjímá.“