Otázkou, zda Bystřice nad Pernštejnem má či nemá zámek, se mnoho historiků zatím nezabývalo. Nedaleké Nové Město stejně jako Žďár nad Sázavou takovouto dominantu má. Ale Bystřice?  

Historik Jaroslav Sadílek tvrdí, že i Bystřice svůj zámek má. Nejde ale o klasické reprezentační sídlo šlechty, alespoň v této chvíli ne. Poněkud pozapomenutý panský dvůr s dominantní hospodářskou částí dnes není to, co býval kdysi. I když některé výjimečné architektonické prvky dokážou napovědět ledacos.

Kde konkrétně máme bystřický zámek hledat?

„Je součástí areálu Nových Dvorů. Ústřední budova byla řešena jako občasné sídlo majitele panství. Tato stavba obsahuje všechny potřebné náležitosti k tomu, aby se dala zařadit mezi zámky.“

Který šlechtic dal zdejší zámek vystavět?

„Byl to jeden z majitelů bystřicko- rožíneckého panství, hrabě Vilém Mitrovský. Po něm nesl areál taky nějakou dobu jméno – „Wilhelmshof“.

Kdy byla nejslavnější éra tohoto zámku?

„Co se týká kvalitního využívání této budovy, tak to bylo samozřejmě krátce po výstavbě. Ta probíhala od druhého do čtvrtého desetiletí devatenáctého století. Bezprostředně poté byl zámek využíván jako občasné sídlo majitelů panství. Samotnému areálu ale předcházel ještě o sto let starší dvůr, který z velké části při výstavbě zanikl. Byl nahrazen architektonicky výjimečnou novostavbou.

Ke svému účelu sloužil zámek velice krátce, zhruba do poloviny devatenáctého století. Pak se stal sídlem správců panství.“

 

 

Čím konkrétně byla tato novostavba výjimečná?

„Hospodářský dvůr byl komponován v naprosto přesné symetrické dispozici, značně ovlivněné tzv. paladiánskými vzory, majícími svůj vzor v renesanční Itálii první poloviny 16. století. Půdorys dvora a rozmístění jednotlivých provozů navazuje na tradice barokních zámků. Zajímavé a v areálech hospodářských dvorů téměř neznámé je uplatnění arkádových traktů, bohatě členících nádvorní průčelí přízemních křídel, navazujících na zámeckou budovu. Soubor těchto jedinečných prvků a komponentů činí z Nového dvora stavbu nedocenitelného historicko památkového významu.“  

Kam zmizel mobiliář?

„Ten byl zřejmě změnou panského sídla na sídlo správců odstraněn a odvezen na Pernštejn, do Dolní Rožínky nebo na jiná sídla majitelů. Postupně, jak sídlo ztrácelo na významu, bylo vybaveno i jednodušším mobiliářem.“

Dochovaly se nějaké kresby či malby jak přesně zámek vypadal v dobách své největší slávy?

„Zachovala se spousta rozsáhlých plánů, které sloužily jako podklady pro jeho výstavbu. I když výstavba nebyla realizována přesně v této podobě, přece jen nám mohou pomoci učinit si zcela konkrétní představu o tom, jak zámek kdysi vypadal.“

 

 

Jaký je současný stav zámku?

„Zámek se spolu s obytnými budovami stejně jako s dalšími hospodářskými částmi nachází v dost dezolátním stavu. Je majetkem Krajského úřadu kraje Vysočina a využíván bystřickou zemědělskou školou jako školní statek. Dalo by se říct, že už jen včasný zásah a rychlá obnova by jej mohla zachránit před devastací. Nutný by byl vhodný projekt, který by umožnil rehabilitaci areálu.“

A ještě jedna otázka. Existuje zde více takových „zapomenutých“ zámků?

„Určitě. Jedním z nich je například bývalý zámeček ve Vojetíně. Jde o zajímavou pozdně barokní budovu, jejíž hospodářský areál je bohužel v současné době v troskách. Ale stavba byla v podstatě ještě v první půlce dvacátého století nazývána zámkem. Teď už o něm ale ví jen málokdo.“

 

Foto archiv Jaroslava Sadílka