„Na západním okraji města Žďár nad Sázavou byla v roce 1984 vybudována hvězdárna, dnes je nepřístupná a její další osud je více než nejistý“, tyto řádky lze nalézt na informačním serveru pro laické i profesionální astronomy – Astronomické mapě České republiky.Donedávna to opravdu platilo, ale časy se naštěstí mění. A tak osud zdejší hvězdárny, jejíž geografická poloha je 15° 55′ 23″ východní délky a 49° 33′ 51″ severní šířky, je už zase o něco jistější.
„Zachráncem“ hvězdárny je Ing. Martin Křižovič, který se do Žďáru nad Sázavou před necelým rokem přistěhoval. „Hvězdárna tady existuje už dlouho, ale v posledních asi čtyřech letech byla zavřená, protože zde nebyl nikdo, kdo by ji provozoval, popřípadě vedl nějaký astronomický kroužek,“ říká amatérský hvězdář, který po dobu svých studií pravidelně navštěvoval brněnskou hvězdárnu, kde následně dva roky také pracoval jako technik.
Žďárská hvězdárna překvapuje svou nenápadností a dalo by se říct i ošuntělým dojmem…
„Nejde o budovu s kopulí, tak, jak si ji lidé představují. Její střecha je plochá a posuvná a dalekohled je schovaný pod ní. Není to sice tak atraktivní, ale pro větší počet lidí je posuvná střecha výhodou, protože všichni vidí celou oblohu, není tu jen úzký průzor jako u klasické astronomické kopule.“
Znovuotevření hvězdárny zřejmě není práce jen pro jednoho člověka…
„V tuto chvíli se o to snažím sám a pomáhá mi jeden kamarád. Vzhledem ke své astronomické minulosti jsem se bezprostředně po svém přistěhování šel podívat, jestli tady vůbec ještě hvězdárna je. Hvězdárna nezmizela, ale byla zavřená. Tak jsem se začal trochu vyptávat. Zjistil jsem, že budova patří odborové organizaci ZO OS Kovo Žďas, což je následník bývalého Jednotného klubu pracujících, který to s hrstkou nadšenců v rámci akcí „Z“ v roce 1984 vybudoval. Co se týká správy budovy, tak tu má pod sebou Dům kultury Žďár nad Sázavou. Ale nebylo nikoho, kdo by to pro ně provozoval po odborné stránce.“
Takže stačilo nabídnout vaše znalosti a zkušenosti těmto dvěma institucím?
„Zjednodušeně ano, ale poslední stopy po „astronomech“ ve Žďáře nakonec vedly k Domu dětí a mládeže. Ten zafungoval skvěle, vyšli mi velice vstříc a od listopadu zde vznikl nový astronomický kroužek. Chodí do něj prozatím šest dětí a pro ně a také pro veřejnost bychom chtěli hvězdárnu zase otevřít. Je tu ale jedna technická nepříjemnost, kterou se snad brzy podaří vyřešit. Zatím tam nefunguje elektřina. Ale odboráři z Kovo Žďas jako majitelé objektu již na závadě pracují.“
Pokud se hvězdárnu podaří zprovoznit, jakým způsobem by fungovala?
„Vzhledem k tomu, že momentálně jsem na provoz sám s jedním kamarádem, a k tomu ještě vedeme astronomický kroužek, tak moc času pro veřejnost zatím nemáme. Ale chtěl bych zavést pravidelnou otevírací dobu hvězdárny, prozatím by to byl asi jeden den v týdnu. Určitě pak bude možné získat kontakt na mne a pro skupiny či pro nadšené jednotlivce domluvit pozorování i mimo určený den.“
Máte zkušenosti z brněnské hvězdárny, co říkáte žďárskému dalekohledu?
„Už předem jsem věděl, jaký dalekohled zde je, ale překvapilo mě, že po čtyřech letech nečinnosti zůstal v celkem dobrém stavu. Je to poměrně výkonný, zrcadlový „Cassegrain“ o průměru 25cm a ohniskové vzdálenosti 3,5 metru. To už je opravdový astronomický dalekohled, se kterým se dá na ledacos koukat. Až na nefunkční elektřinu to vypadá vše v pořádku a mělo by to jít po nějakém očištění a uklizení zase normálně provozovat. Oproti Brnu je zde velkou výhodou poloha hvězdárny na kraji města s výhledem na les a tedy poměrně tmavá obloha.“
Jaké zajímavosti bude moci veřejnost pozorovat ze žďárské hvězdárny?
„Počínaje hvězdářskou klasikou, tedy krátery na Měsíci, jsou to různé objekty na hvězdné obloze. Hvězdokupy a mlhoviny, které už okem vidět nejsou a triedrem pouze ty největší a nejjasnější, nebo např. dvojhvězdy a pak všechny větší, známé planety. Nejoblíbenější bývá Saturn, protože má prstence a Jupiter, kde jsou viditelné i některé detaily jeho atmosféry. Ten je navíc pro laika zajímavý svými měsíci, které jsou neustále v pohybu a každý den se nachází v jiné poloze.“
Co další doprovodné akce, plánujete nějaké?
„Určitě. O naši hvězdárnu se zajímá i známý popularizátor astronomie RNDr. Jiří Grygar, který slíbil, že by přijel udělat přednášku ke slavnostnímu znovuotevření žďárské hvězdárny.“
A to bude kdy?
„Myslel jsem si, že do konce roku, ale zaskočil nás problém s elektřinou. Porucha byla na více místech, než jsme mysleli. Budeme se snažit obnovit hvězdárnu co nejdříve, snad od prvního ledna 2009 by už mohla být přístupná i širší veřejnosti.“
V minulosti byla žďárská hvězdárna pravidelně navštěvována jak dětmi z astronomického kroužku, tak i hvězdářskými laiky a amatéry. Svědčí o tom mimo jiné i zápisy v dochovaných návštěvních knihách. Podle Ing. Martina Křižoviče ji v letech 1984 – 1993 navštívilo okolo deseti tisíc obdivovatelů hvězdné oblohy.
Některé z poznámek v pamětních knihách jsou ryze odborné, jiné přinejmenším zajímavé. Jako třeba tato: „když se chcete podívat na ptačí hnízdo v kopuli, učiňte tak pomocí zrcátka (je pod kalendářem) a nehrabejte tam rukama (sdělení je pro mladé členy astronomického kroužku)“. Jaké zápisy se tam asi objeví v příštím roce?
