„Nesouce zlato, kadidlo a myrhu, od východu vyšli tři králové, Kašpar, Melichar a Baltazar, aby vyhledali Mesiáše, jenž se dle všech znamení právě byl narodil.“

Tato slova nám zcela jistě nejsou neznámá. Ale kdo to vlastně byli ti tři králové? Doopravdy o krále původně vůbec nešlo, do Betléma přispěchali tři mudrcové. Až později byli přejmenovaní na krále.

Všichni tři se přišli malému Ježíškovi poklonit a obdarovat jej. Kašpar mu donesl znak královské hodnosti – zlato. Kadidlo, vyjadřující oběť Bohu, byl dar druhého z nich – Melichara. No a myrhu, připomínající Ježíšovo člověčenství, přinesl do Betléma třetí z mudrců – Baltazar.

Odkud přesně učení mužové, vedeni jasnou hvězdou, přichvátali, o tom máme jen velmi matnou představu. Jisté je, že přišli z východu. Jejich domovinou mohla být Indie stejně jako Mezopotámie či Persie.

V Betlémě ovšem jejich stopa nekončí. Podle pověstí prý byli všichni tři posléze pokřtěni svatým Tomášem a nakonec zemřeli mučednickou smrtí. Svatořečeni byli ve dvanáctém století a jejich svátek připadá na 6. ledna.

Snad proto, že tři mudrcové museli za Ježíškem urazit dlouhou cestu, stali se patrony poutníků a také ochránci před nečasem. Kromě toho dohlížejí ještě na Kolín nad Rýnem, kožešníky a dokonce i hříšníky.