Hlavně mrazivá. Teploměr klesl pod nulu (naštěstí) a dojem chladu ještě vystupňoval mrazivý vítr, jenž závodníkům i divákům maloval nosy i tváře do červena.

Trať byla velmi klouzavá a tak se někteří startující nevyhnuli ani tolik obávaným pádům. Naopak prý byla širší a mnohem příjemnější než ta pražská. Organizátoři měli plné ruce práce, hlavně s neustálými úpravami tratě, přes kterou někteří z diváků chodili bez přestání sem a tam. Mnohým z nich ani nevadilo, že závodníci jsou už na trati.

   
     Sportovních fanoušků se dostavilo opravdu požehnaně, pořadatelé mohli být nadmíru spokojeni. Fanoušci fandili co jim síly a hlasivky stačily, nejeden z nich se vracel domů s pořádným chrapotem a s nudlí u nosu. Užili si nejen zimu, ale i sportovní napětí. A možná i trochu zklamání, neboť tentokrát naše závodníky na stupních vítězů nespatřili. Ale co naplat, není každý den posvícení a ve sportu je to jako v životě – jednou jsi dole, jednou nahoře…
          O tom, zda se Zlatá lyže v rámci závodu Tour de Ski pojede i v příštím roce, zatím ještě není rozhodnuto. Organizátoři však věří, že všechno dobře dopadne. Vždyť tento dokonalý závod nebyl ničím jiným, než skvělou pozvánkou na příště!