Tak nějak by se dala nazvat činnost netopýrů v tomto ročním období. Na území CHKO Žďárské vrchy monitorují ochranáři asi třicet lokalit s výskytem těchto savců. A zrovna doba jejich zimního spánku je právě ta pravá chvíle, kdy je možné zjistit, kolik se jich tu vlastně nachází.
Jedním z míst, které jsou pravidelně obývány těmito tajemnými tvory, jsou i jeskyně poblíž obce Studnice. Jedná se vlastně o jeden větší prostor, z něhož vybíhají dvě menší štoly, jedna východním a druhá západním směrem. V nich je pak možné nalézt původní krasové komíny.
„Sčítáme letouny nejen ve Žďárských vrších, ale i ve Svratecké hornatině. Tady jsme vloni byli 29. ledna. Bylo zde devět netopýrů velkých, jeden netopýr řasnatý, tři netopýři vodní a třináct netopýrů ušatých. Předpokládáme, že letošní počty budou přibližně stejné,“ vyjádřil se mluvčí CHKO Žďárské vrchy Jaromír Čejka. Nejvzácnějším zdejším druhem je netopýr velký, který je také zákonem chráněný.
Kdo by čekal zuřivé nálety malých létajících myší, byl by zklamán. Netopýři spali, ukryti do škvír vápencové jeskyně. Z této bohulibé činnosti je nevyrušila ani světla baterek, ani ostré blesky fotoaparátů.
„Jeskyně musíme prohlédnout kousek po kousku, metr po metru a prosvítit každou škvíru, abychom zjistili, kolik jich tu vlastně je. Poprvé tu bylo provedeno sčítání v roce 1981,“ říká Jaromír Čejka. Pověry, které panují mezi lidmi o tom, že netopýři mohou někoho napadnout, rozhodně popírá. Ale přiznává, že nenechavci mohou na své střetnutí s netopýrem i doplatit: „Je to savec, má zuby a samozřejmě se bude bránit, pokud ho někdo bude chtít chytit do ruky. Pak by se mohlo stát, že kousne a věřte, že má zoubky jako jehličky.“
Netopýři obývali moravské území už odpradávna. Už ve Vlastivědě moravské s podtitulem Země a lid se píše: „Letouni, u nás zvaní netopýři (dial. letopýři), žijí po většině ve skalnatých lesích, někteří též na rovinách. Profesor F. A. Kolenatý, jež po mnohá léta tato lidu obecného opovržená zvířata pozoroval, počítá našich druhů 18. Z nich rozšířeni jsou po vší Moravě: Srostlouch ušatý, netopýr obecný, netopýr pozdní a krátkouchý netopýr pobřežní. Jen v lesích se zdržují netopýři drsný, hvízdavý, podvečerní a lesní s netopýry řasnatým a vousatým a srostlouchem černohnědým. Ve zříceninách, skalách a jeskyních skrývají se vrápenec podkovní a menší a netopýr peřestý. Ze severovýchodní Moravy známy jsou netopýr severní a vodní, z jihovýchodní vzácný netopýr brvitý a všech našich druhů nejvzácnější netopýr bahenní z okolí Praděda.“ Tolik přírodní poměry Moravy z roku 1897.
Odborníci se plně zabývali netopýry, laici však měli oči i pro jiné zajímavosti. Mráz vytvořil v jeskyni několik nápadných stalagmitů. Ve spojení s různým haraburdím, které se tu za léta nastřádalo, vypadaly ledové „sochy“ jako dílo extravagantního umělce. Škoda, že tato výzdoba pomalu zmizí spolu s přicházejícím jarem.Křišťálová nádhera roztaje, odpadky zůstanou. Ale netopýrům se tu asi líbí i tak.
