Kdysi chodívali dráteníci od vesnice k vesnici, s koženou brašnou přes rameno a dřevěnou krosnou na zádech.  Všude byli vítaní, hospodyně se pokaždé těšily, že bude jejich nádobí zase jako nové.

Staří dráteníci už dávno pověsili své řemeslo na hřebíček. Vandrování po světě bylo namáhavé a výdělek taky mnohdy nestál za moc. Navíc dnes, v době nerezu, titanu a bůhvíčeho ještě by se už neuživili vůbec. Naštěstí pro nás drátenictví jako takové ale úplně nezaniklo.

Z drátování se stalo umění. Moderní dráteníci už nevyrábějí věci denní potřeby, výrobky jejich šikovných rukou mají spíše funkci dekorační.

Brněnská výtvarnice Blanka Šperková se drátu věnuje už od roku 1970. Tento materiál ovládá natolik, že je schopna z něj vytvořit téměř cokoliv. Její šperky jsou obdivovány ženami každého věku a dokonalost drátěných plastik může směle konkurovat sochařským dílům umělců zvučných jmen. I proto je o její dílo zájem nejen u nás, ale i ve světě. Úspěchy slavila v Německu, Portugalsku, Spojených státech amerických, Belgii i Rakousku.

Její drátenictví je poněkud jiné, než tradiční drátenické řemeslo. Zvolila vlastní techniku – techniku pletení bez jehlic a ručního vázání.

Šperky i originální plastiky Blanky Šperkové je možné zhlédnout ve výstavní síni novoměstské Horácké galerie. Až do prvního března tu probíhá výstava nazvaná Blanka Šperková – Radost z drátu. A věřte, že název výstavy rozhodně není zavádějící.