Masopustem označujeme období od svátku Tří králů, čili od 7. ledna a trvá až do počátku předvelikonočního půstu. Posledním dnem masopustu je tedy masopustní úterý. Po něm už následuje Popeleční středa. A protože jsou velikonoční svátky pohyblivé, je také každý rok masopust jinak dlouhý.  

Masopust je už tradičně spojován s jídlem, pitím a zábavou. „Konaly se nejen nejrůznější taneční zábavy, ale také zabíjačky, svatby a podobně. Vše vrcholilo na masopustní úterý, ke kterému se vztahovala rozpustilá zábava -  masopustní obchůzky. Půlnoc mezi masopustním úterým a Popeleční středou znamenala velký předěl mezi dvěma světy. Mezi světem zábavy a světem vážného rozjímání,“ říká ředitelka Souboru lidových staveb Vysočina PhDr. Ilona Vojancová.

Masopustní obchůzky se už ale nestahují pouze k masopustnímu úterý…

„V minulosti a na Vysočině ještě v šedesátých a místy i v sedmdesátých letech dvacátého století to skutečně tak bylo. Ovšem vzhledem ke změněným společenským podmínkám se obchůzky postupně přesouvaly na víkend, který masopustnímu úterý předchází.“

Na kdy vychází masopustní úterý letos?

„Masopustní úterý vychází na 24. února a do té doby by měly být všechny masopustní obchůzky a zábavy odbyty.“

Jak vlastně masopustní obchůzky vznikly?

„Masopustní obchůzky maskovaných postav mají velmi dlouhou historii sahající až do pohanských předkřesťanských dob. Můžeme v nich vystopovat představy a praktiky našich předků, kterými se snažili například ovlivnit budoucí úrodu. Chtěli skoncovat se vším zlým a špatným a připravit se na příchod jara.“

Jak probíhaly masopustní obchůzky?

„Dá se říct, že to byl takový svět naruby, kde bylo vše dovoleno. Masky se mohly dopouštět jakýchkoliv rozpustilostí a lumpáren a nikdo se nesměl zlobit. Dokonce se na některých místech stávalo, že si vrchnost vyměňovala s poddanými roli. Poddaní se stávali vrchností a vrchnost jim musela sloužit. Vše se odehrává v rovině představ lidí o nutnosti očisty od škodlivých sil, očisty před tím, než se probudí nový hospodářský rok, přijde jaro a práce na polích.“

Co vlastně znamená slovo „obchůzky“?

„Je to forma projevu masopustních průvodů, kdy masky obchází vesnici dům od domu, u každého stavení se zastaví a požádají hospodáře o dovolení, aby tam mohly masky vejít. Toho se jim dostane a masky pak popřejí, aby se vydařila úroda a za to dostanou pohoštění. V minulosti to byly především potraviny – slanina, vajíčka, špek, uzené a podobně. Dnes je to formou občerstvení, samozřejmě nechybí i alkohol a někdy i peníze.“

Zúčastňují se masopustní obchůzky muži i ženy?

„Dříve to bývala záležitost vyloženě mužská. I ženu představuje v masopustním průvodu muž. A podoba a funkce masek byla přesně daná. Všichni věděli, jaké projevy jednotlivé masky mají a naopak jaká reakce se očekává od obyvatel.“ 

Které masky byly v průvodu zastoupeny?

„Objevují se červené neboli pěkné a černé, kterým se také říká šeredné maškary. Červenou maškaru tvoří šest masek. Jednou z hlavních postav je takzvaný Strakatý, což je muž oblečený do bílého kabátku a bílých kalhot. Oblečení má pošité různobarevnými ústřižky látek, proto Strakatý. Ve dvojici chodí s Ženuškou, která má v rukou košíček, do něhož se ukládá finanční obnos získaný v jednotlivých staveních. Tato dvojice chodí v čele a vstupuje do domu. Mezi červené maškary patří ještě čtveřice Turků, za které jsou převlečeni svobodní chlapci ve věku 18 až 20 let. Kdysi byli mladí chlapci takto uváděni do společnosti. Úkolem Turků v masopustním průvodu je před každým domem zatancovat, přičemž mají vysoko vyhazovat podpatky, aby vyrostlo vysoké obilí a vysoký len.“

To bychom měli červenou maškaru, co maškara černá?

„Za tu se převlékali ženatí muži a její počet není pevně daný. V prvé řadě to byla maska Slaměného. Maska se připravuje ze žitné slámy a musí se každým rokem obnovovat, protože se kostým při obchůzce zničí. Slaměný znázorňuje plodnost. Sláma byla symbolem plodnosti a dostatku, proto se také Slaměný během obchůzky válí se ženami po zemi, aby se plodnost přenesla nejen na zem, ale i na ženy. Navíc hospodyně dodnes trhají ze sukně Slaměného stébla slámy a dávají je do posady k husám, kvočnám nebo kachnám, aby se mláďata dobře vyvedla. Další typickou dvojicí jsou masky Rasa a Kobylky. Ras neboli pohodný byl dříve takový lidový léčitel, což se dodnes ve funkci masky projevuje. No a Kobylka má důležitou úlohu v závěru masopustních obchůzek.

Další maskou je maska Žida, který je značně ošumělý. Lidé se mají ustrnout a dát mu vydělat. Žid jako podomní obchodník nabízí nejrůznější haraburdí, přihlížející muže holí a stříhá a snaží se vydělat.  Poslední maskou, která spadá do této skupiny, je Kominík. Jeho úlohou je kontrolovat kamna, komíny a trouby, kde často najde něco dobrého na pohoštění. Kominík se honí s přihlížejícími, a koho se mu podaří chytit, tomu zanechá černou šmouhu na obličeji. Je to proto, že v minulosti si maškary takto označovali ty obyvatele, se kterými se již setkali a kteří s očistným masopustním průvodem přišli do styku.“