Horáci chodívali pěšky odjakživa. Nebylo to ale tím, že by toužili udělat něco pro své zdraví. Naopak. Po každodenní dřině by si kde kdo jistě rád odpočinul. Ale protože dříve nebyla možnost cestovat auty či jinými dopravními prostředky, musel se přesun konat po vlastních nohou.  

Dnes se „po svých“ přesouváme více méně z radosti z pohybu. Baví nás turistika, cyklistika a v zimě pro změnu lyžování. Pojďme si proto projít některé z turistických tras, provětrat si plíce a rozhýbat tělo. Tentokrát to bude „po modré z Olešné do Odrance“.

Olešná – vesnice nacházející se pět kilometrů od Nového Města na Moravě. Leží v dolíku po obou březích stejnojmenného potůčku. Kdysi tu stával malý zámeček, jeho vznik se datuje okolo roku 1650. Dnes už po něm nenajdete ani stopu. Dominantou Olešné je kostel zasvěcený sv. Marii Magdaléně a další nepřehlédnutelnou zajímavostí je bezesporu kamenný most z roku 1861, který zdobí sochy sv. Jana Nepomuského a sv. Josefa.

Z Olešné nás modrá turistická značka povede do Zubří. Cestou potkáme vlakovou zastávku, která se nachází mezi ve středu mezi oběma obcemi. Z tohoto důvodu je také využívána jak Zuberskými, tak i Olešenskými občany.

Zubří – samostatná obec mající okolo tří set padesáti obyvatel. Název obce bývá vysvětlován tak, že jeho zakladatel Štěpán z Medlova chtěl dát jasně najevo, že se ves tohoto jména nachází na samé hranici jeho panství. Protože měli páni z Medlova v erbu zubří hlavu, dostala osada jméno Zubří.

Turisticky atraktivní ale není obec samotná, ale necelý kilometr vzdálený Zuberský rybník. V létě nabízí jedinečnou možnost koupání a vzhledem k tomu, že modrá turistická značka vede okolo něj, záleží jen na vás (a také trochu na počasí), jak s touto skutečností naložíte.

Další zajímavou lokalitou této cesty je Koníkovské polesí. Je plné pamětních i smírčích kamenů a památníků a pomníků, ať už historických, či těch novodobých. Některé jsou svědky nešťastných událostí, jiné jsou výplodem bujné fantazie nebo dílem recesistů. V každém případě stojí za to si je prohlédnout.

Poslední část naší vytyčené trasy vede pod Pohledeckou skálou. Poblíž je umístěn vysílač využívaný k armádním účelům. Tomu se ale vyhneme a budeme pokračovat směrem k cíli naší cesty, k Odranci. Vesnice je opředena spoustou dohadů, mýtů a pověstí. Jedna z nich vypráví, že zde kdysi bývaly bohaté stříbrné doly. Z vytěženého stříbra prý byla vyrobena radlice, kterou místní obyvatelé „vojvodovi Moravskému darem přinesli“. Za to byla obci udělena pečeť, na níž je radlice vyobrazena. Skeptici tvrdí, že po těžbě stříbra tady nikdy nebylo ani památky, ale kdo ví. Na každém šprochu je přece vždycky pravdy trochu. A kdyby přece jen měli pravdu, co na tom. Pověst je to pěkná a k Odranci patří odjakživa.