Všechna města se snaží ocenit ty, kteří se zasloužili o jejich věhlas a slávu. Ať už v oblasti sportovní, kulturní nebo dokonce politické. Pro takové případy mají v zásobě čestná občanství a nejrůznější ceny.
Čestné občanství uděluje i Nové Město na Moravě. Poslední takto vyznamenaný byl rodák z nedalekých Studnic, vynikající lyžař Cyril Musil. Teď čeká novoměstské další udělení čestného občanství. Tentokrát se zastupitelstvo města rozhodlo ocenit takto zásluhy torontského podnikatele Jiřího Bradyho. „Byl rodákem z Nového Města na Moravě a jeho rodina měla velký obchod na Vratislavově náměstí. Vzhledem k tomu, že byli židovské národnosti, tak celá rodina během druhé světové války byla postižena holocaustem a Jiří Brady jako jeden z mála přežil. Velice známý je díky vydané publikaci „Hanin kufřík“ od japonské autorky Fumiko Išioka, jde o příběh jeho sestry Haničky, která zemřela v koncentračním táboře. Pan Brady pak celý život bojoval za ochranu lidských práv a svobod a za to mu bude také uděleno čestné občanství,“ objasňuje rozhodnutí zastupitelstva vedoucí odboru školství, kultury a cestovního ruchu PhDr. Žofie Řádková.
Které čestné občany Nové Město má?
„Těch je strašně moc a jejich seznam najdete na webových stránkách města. Prvním čestným občanem, kterého se nám podařilo v Okresním archivu ve Žďáru nad Sázavou dohledat, byl Dr. Josef Kopřiva c.k. okresní komisař v Novém Městě na Moravě. Byl také autorem prvních tištěných dějin města. Čestné občanství mu bylo uděleno 10. dubna 1855.
Jako čestní občané tu vystupují lidé, kteří ovlivnili svou činností život města a pak samozřejmě i bývalí politici. Pokud se podíváme na seznam čestných občanů, nalezneme tu průřez všech politických dob. Od Tomáše Garrigue Masaryka, přes období totality, které reprezentuje jméno Klementa Gottwalda, armádního generála Ludvíka Svobody až po současnost, kde se zde setkáme se jménem prof. Jiřího Šebka, gen. mjr. Rudolfa Pernického, Cyrila Musila a dalšími osobnostmi“.
Jak je to vlastně s čestným občanstvím, uděluje se jak cizím, tak i novoměstským rodákům? Respektuje vůbec nějaká pravidla?
„Čestné občanství se uděluje v souladu se zákonem o obcích a obec, respektive zastupitelstvo města má pravomoc ho udělit jak občanům České republiky, tak i těm, kteří mají občanství jiné země, což je třeba nyní případ pana Bradyho. Nové Město v minulosti nemělo schválena žádná pravidla pro udělování čestného občanství, ale rozhodnutím XX. zasedání zastupitelstva města se situace změnila. Čestné občanství je nejvyšší ocenění města a mělo by být udělováno opravdu nejvýznamnějším a nejvýraznějším osobnostem, které se zasloužily zejména o rozvoj města v různých oblastech lidského konání.“
Jakou možnost jiných ocenění, tedy kromě čestného občanství, Nové Město má?
„Podle dohledatelných dokumentů se v Novém Městě udělovaly dvě ceny. Jednak cena Ing. Karla Mrkvičky a ta druhá, známější, cena Zlaté lyže Českomoravské vysočiny. Druhá jmenovaná je každoročně udělovaná vítězi hlavního závodu Zlatá lyže. Cena Ing. Karla Mrkvičky se uděluje v souladu se svým statutem schváleným 21. listopadu 1994 radou města jednotlivcům, výjimečně i právnickým osobám, za dlouholetou obětavou činnost v rozvoji lyžování a sportu vůbec a za zásluhy o šíření dobrého jména Nového Města na Moravě doma i ve světě v oblasti sportu. Cena byla založena k uctění památky Ing. Karla Mrkvičky, který byl vítězem prvních lyžařských závodů v našem městě konaných 11. ledna 1910.“
Obě ceny jsou ale směrovány pouze do oblasti sportu. Nové Město na Moravě však není pouze městem sportovců. Jakým způsobem bývají oceněny nesportovní osobnosti?
„Doposud byly oceňovány jen čestným občanstvím. V umělecké sféře jej obdrželi například akademický sochař Vincenc Makovský nebo hudební skladatelé Karel Konvalinka a Jaroslav Křička. Případně jím bylo vysloveno uznání zastupitelstvem města nebo osobním přijetím starosty města. Teď se ale situace zlepšila, zastupitelstvo města schválilo vytvoření nové ceny města nazvané „Píseň hor“. Jak už z názvu vyplývá, oceněný by měl obdržet cenu realizovanou v duchu stejnojmenné plastiky významného sochaře, novoměstského rodáka, Jana Štursy, které místní občané neřeknou jinak než „Pasáček“.
Cena města by měla být udělována ve třech kategoriích nejen občanům, ale i kolektivům. První kategorie je za mimořádné celoživotní zásluhy o rozvoj města ku prospěchu jeho obyvatel, v kategorii druhé za mimořádné činy spojené s osobním hrdinstvím a statečností a ve třetí kategorii za propagaci dobrého jména města. Samozřejmě, že tato cena se nemusí udělovat pouze novoměstským občanům, ale i těm, kteří jsou s městem velice úzce spjati. Cena bude udělována jedenkrát za dva roky a návrh může podat jak jednotlivec, tak i instituce.“
Ještě poslední, trochu osobní otázka. Máte nějakého svého favorita, který by si podle vás zasloužil buď čestné občanství, nebo novou cenu města „Píseň hor“?
„U čestného občanství zatím nemám vytipovaného nikoho. Ale „Píseň hor“ by si podle mého názoru zasloužil bývalý novoměstský občan, senior ČCE Josef Batelka, který by se v letošním roce dožil devadesáti let. Byl to člověk, který po represi proti vysokoškolským studentům 17. Listopadu 1939 byl zatčen a vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen, kde se setkal s Judr. Ivanem Sekaninou. V neuvěřitelně krutých podmínkách tábora dokázal psát verše, které byly i knižně publikovány. Po návratu z koncentračního tábora našel odvahu zúčastnit se i odboje. Za protinacistickou činnost získal Československý válečný kříž 1939, který uděluje prezident republiky. Utrpení, které viděl v koncentračním táboře, ho přivedlo ke studiu teologie. Vedle pastorační práce se věnoval i publikační a osvětové činnosti a práci ve Svazu bojovníků za svobodu. Tento člověk by si cenu podle mě určitě zasloužil.“
