Nešetrnou těžbou, která byla v tomto roce provedena na území Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, se v těchto dnech zabývá i Inspektorát ČIŽP Havlíčkův Brod a to na popud pracovníků správy CHKO.
Podle ing. Jana Staňka, který má na starosti ochranu lesů v CHKO Žďárské vrchy, bylo narušeno dokonce první ochranné pásmo a to v lokalitě Rybenské perničky. Také Karlštejn a Milovské perničky nezůstaly ušetřeny.
Jak vlastně došlo k tak rozsáhlému poškození lesních porostů? Letošní zima rozhodně nepatřila k těm mírnějším, a proto také způsobila rozsáhlou kalamitu. Stromy nevydržely námrazu ani velké množství sněhu. Buď byly vyvráceny i s kořeny nebo byly poškozeny vrškové zóny. Tím vznikla takzvaná nahodilá těžba, jejíž odhadovaný objem byl 150-200 tisíc kubíků dřeva což, jak se nakonec ukázalo, bylo silně podhodnocené. Polámané stromy se musí co nejrychleji odstranit a zpracovat a to nepodléhá žádným zákonným opatřením, ani se nemusí hlásit správě CHKO. Vše je v pořádku až do té doby, kdy jsou na těžbu vybrány firmy pracující s harvestory.
Podle ing. Jana Staňka je možné harvestory použít, ale ne v této oblasti. Tato technologie může být nasazena pouze v odpovídajících přírodních a klimatických podmínkách. Porosty musí být na jejich použití připraveny především výsadbou do určitých linek, aby se tam stroj bez problémů dostal. Lesy, ve kterých se tímto způsobem těží, nesmí být podmáčené, protože jinak jsou mnohem náchylnější k vytváření kolejových rýh.
Protože byla letošní kalamita celoplošná, týkalo se odstraňování škod různých majitelů. Mnozí z nich na odstraňování škod harvestory nasadili, ale když zjistili, že přináší pomalu více škod než užitku, pokračovali v další těžbě bez nich. I při použití běžné technologie nakonec stihli vytěžit v termínu.
Ne tak státní podnik Lesy ČR. Jejich argument, že mají smluvní partnery na práce v lese a smlouvy s nimi nesmí porušit, určitě neobstojí. V jejich lesích je narušena především síť drobných toků, které jsou důležité pro vodní režim. Je tu také větší možnost vzniku eroze, dochází ke změně struktury půdy. Jsou poškozeny kořeny stromů. Hlavice harvestorů způsobily škodu i na kmenech, čímž otevřely cestu sekundárním škůdcům.
Dalším problémem je vytěžené dřevo. Aby se zabránilo rozšíření kůrovce, musí být odvezeno do konce června. Do dnešního dne je spousta vytěženého dřeva ve státních lesích pořád na stejném místě.
Lesy ČR, jako vlastník porostů, je povinen provést i potěžební úpravy, to znamená dát les do původního stavu. Mělo by dojít především k zahrnutí kolejí vytvořených těžkou technikou. Jak zjistili pracovníci správy CHKO, ani tohle nebylo splněno. Koleje byly sice zahrnuty, ale jen v délce do padesáti metrů. Dál už je v porostu nebyly z cesty vidět, což byl zřejmě důvod jejich ponechání.
autorem posledního fota je CHKO
V současné době se provádí šetření, jak dalece byly lesy poškozeny. I když by majiteli byl za nešetrnou těžbu stanoven finanční postih, lesům to moc nepomůže. Ať už se podniknou jakékoliv kroky k nápravě, nikdy nedojde k návratu do původního stavu.
