Některá živá stvoření máme rádi, další tolerujeme a jiná většinou nesnášíme. Hlemýždi a slimáci většinou patří do poslední kategorie.  

„Šnečku, šnečku, vystrč růžky,“ veršovali jsme jako malí a pořádali hlemýždí závody. V dospělosti nás nadšení pomalu přecházelo, zvláště když se slizké cestičky objevovaly na pracně opečovávaných záhoncích. Ještě horší je ale náš vztah ke slimákům, úhlavním nepřátelům každého zahrádkáře.

Hlemýždi i slimáci (plži) jsou členy velké rodiny měkkýšů, kam patří také mlži, hlavonožci, chroustnatky a další. V některých zemích jsou tito tvorečkové považováni za delikatesu. To ovšem není případ měkkýšů vyskytujících se ve Žďárských vrších.

Co všechno víme o měkkýších, kteří žijí v této lokalitě? Snad jen to, že někteří mají ulitu a jiní ne, a že mnozí z nich žijí ve vodě. Ale rozeznat je od sebe dokáže jen málokdo. „Nevěnuje se jim ani příliš mnoho zoologů. Proto jsme po celoročním úsilí vytvořili publikaci nejen pro odborníky, ale díky bohaté obrazové příloze i pro širokou veřejnost,“ dodává mluvčí Správy CHKO Žďárské vrchy Jaromír Čejka.

V nové knížce z edice PARNASSIA lze najít všechny dosud nalezené druhy měkkýšů na území Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. „V publikaci je vyobrazeno všech sto jedna zdejších druhů. Nechybí tu ani vzácný druh měkkýše - modranka karpatská, která se na tomto území vyskytuje pouze na jediném místě a to na Žákově hoře. Je to také nejzápadnější výskyt tohoto druhu ve střední Evropě,“ informuje Jaromír Čejka.

V edici PARNASSIA už vyšly dvě publikace věnující se pavoukům a vážkám Žďárských vrchů. Měkkýši spatřili světlo světa jako třetí v pořadí. Pro příští rok by chtěli ochranáři vydat další díl, v němž by byli představeni střevlíci a tesaříci. Knížka Měkkýši Žďárských vrchů vyšla v nákladu 500 kusů a je k dostání na Správě CHKO Žďárské vrchy.