Mlejnek z Víru ožívá znovu a znovu. Každoročně je jeho slavnostním spuštěním zahájena turistická sezóna a naopak s jeho zakonzervováním sezóna končí. A nejinak tomu bude i letos. Horácké muzeum v Novém Muzeu v Novém Městě na Moravě plánuje tuto velkolepou akci na 15. května.  Kdo se dostaví do patnácti hodin, zaručeně o nic nepřijde.

Mlýnky na potoce

klapou vesele,

vstávej moje milá,

vstávej z postele.

Už mě, nejmilejší,

mlýnky vzbudily,

jak si v bystré vodě

píseň zpívaly.

                                      (Moravská lidová)

Dříve se snad na každém potůčku a na kdejaké říčce ozýval klapot mlýnku. To kluci se předháněli v dovednosti a vyráběli malé, dřevěné zázraky, o něž se pak pečlivě a pyšně starali. Z kluků se postupně stali tátové a z tátů dědové. V některých ale ta klukovská duše plná fantazie a hravosti zůstala.

A jen díky těmto „velkým klukům“ dnes existují takové poklady, jako je třeba známý „mlejnek z Víru“. Není to ovšem jen tak ledajaký a obyčejný mlýnek. Jde o unikátní ukázku lidské tvořivosti, pohyblivý stroj s dvaasedmdesáti malovanými figurkami.

Zahájení turistické sezóny je v Novém Městě na Moravě s touto dřevěnou atrakcí pro malé i velké nerozlučně spojeno. O dokreslení příjemné jarní atmosféry se postará i dětský folklorní soubor Kamínek ze Žďáru nad Sázavou.

Ale ani kopie původního mlejnku ve Víru nebude letos zahálet. Nebude sice uveden do provozu tak slavnostně, jako jeho starší „bráška“ z Horáckého muzea v Novém Městě na Moravě, nicméně po celé léto bude i on vesele klapat.

Ať už starý či nový, kterýkoliv mlýnek dodnes dokáže rozveselit a potěšit děti i dospělé. Každý rok znovu a znovu proud vody pomalu roztočí dřevěné kolo a figurky se za mohutného skřípění, cinkání a bouchání dají do pohybu, aby nás stejně jako kdysi udivovaly a těšily…