„Z náměstí k jihu směřuje příkrá a krátká Bobrovská ulice, od níž na konci odbočuje vlevo Svatojanská ulice (dříve Podstrání) s kapličkou a boží mukou. Běží nad potokem Bezděčkou a ústí do Brněnské ulice.“ Pouze tuto malou zmínku najdeme o ulici Jánské (dříve Svatojanské) ve Vlastivědě moravské, okres Novoměstský.
Velká škoda, že se J. F. Svoboda nerozepsal o tomto zákoutí Nového Města na Moravě trochu blíže. Pak bychom se mohli dočíst například i to, že obyvatelé této čtvrti bydleli a dosud bydlí na Zasranci. Není to ovšem míněno nijak hanlivě, jak by se na první pohled mohlo zdát. „Zasranec je prastará přezdívka ulice Svatojanské. Byly tu podružské chalupy, které vznikly koncem sedmnáctého a začátkem osmnáctého století, říká zdejší obyvatel znalec místních poměrů Václav Krauer a dodává: „Naše babičky vznik názvu vysvětlovaly takto: „Je opětovně viděn ranec, který pochodoval pod okny místních obyvatel. To jak tkalci odnášeli své výrobky místním faktorům. Šel ranec a ještě jeden ranec a pak šel ZAS RANEC.“ Ale byly i jiné výklady. V jednom z nich hraje hlavní roli místní hostinec zvaný „Za vodou“. Dříve to bývala přízemní světnička se třemi okny, kam se vešly pouze tři tkalci se svými ranci. Když přišel čtvrtý ranec, tedy ZAS RANEC, tak už jeden musel jít domů, protože se jich tam více nevešlo.“
Ozdobou a chloubou Jánské ulice je Svatojanská kaplička. Nade dveřmi je uveden letopočet 1810, který je ale tak trochu zavádějící, což potvrdil i Václav Krauer: „Dlouhou dobu jsme si mysleli, že rok 1810 je datum jejího vzniku. V současné době ale víme, že kaplička je daleko starší. Potvrdil nám to i archivář Vít Křesadlo, který našel záznam o stavbě domku vedle kapličky z roku 1782.“
Kaplička zasvěcená sv. Janu Nepomuckému, patronu zpovědníků, mostů, lodníků a mlynářů a také ochránci putování a šťastného návratu stojí takříkajíc na prameni. Pod stavbou samotnou se nachází malá studánka a její voda je podle mínění místních opravdu dobrá. „Je to voda, která stéká z vrchu Tři kříže, jenž se tyčí nad Novým Městem. Je pitná, dobrá, ale nemohu říct, že by měla nějaké léčebné účinky, říká místní pamětník. Škoda. I když na druhou stranu by se zvěsti o léčivosti zdejší vody určitě brzy rozlétly a třeba by si studánku i s kapličkou pro sebe zabral nějaký podnikavý „podnikatel“. Takto patří studánka všem.
Ale i sama kaplička je hodna obdivu. Toho si byl dobře vědom i novoměstský fotograf Emil Srnský, který byl také zdatným malířem. V roce 1980 zvěčnil malebnou stavbu olejem na plátno a jeho malba byla nyní místními nadšenci použita k vytvoření dvou stovek originálních pohlednic. „Pohlednice se svatojanskou kapličkou se sehnat v podstatě nedají, protože je to velice vzácný autorský tisk. Kdo by však přece chtěl nějakou získat, pak se musí obrátit buď na pana děkana římskokatolické fary, který jich má ještě pár k dispozici nebo požádat Horáckou tiskárnu o dotisk. Ale na své náklady,“ říká zasranecký obyvatel. A pro fajnšmekry a sběratele ještě jedna informace. Několik pohlednic bylo dokonce orazítkováno. A jako vše na Zasranci, i razítko je zcela originální. Vedle letopočtu 2008 jsou zde jen dvě slova: „ZASRAŇÁCI SOBĚ“. Tím je řečeno vše.
Zasranečtí obyvatelé jsou velmi aktivní, ačkoliv jsou většinou důchodového věku. Podle nich je to ale jejich velká přednost, mají pak čas na různé aktivity. Vloni například vytvořili vlastní erb, letos vydali již zmíněné pohlednice. A v příštím roce se zase chystají na oslavy setkání Nových měst, ke kterému by rádi uskutečnili vydání pohlednic zbrusu nových, tentokrát se současnou podobou zdejší kapličky.
