Celé páteční odpoledne patřilo v Novém Městě na Moravě dětem, hudebníkům, divadelníkům a také motýlům. Začínal tu třídenní divadelní festival „Sbírka motýlů“.
„Je to vlastně čtvrtá realizace, i když na plakátech máme uvedeno třetí ročník. Ale první ročník byl nultý. Festival probíhá ve třech dnech a snažíme se na něj do Nového Města pozvat divadla nejrůznějších žánrů a odvětví a uspokojit tak nejširší veřejnost, od dětí až po dospělé. Snažíme se nabídnout takový program, aby si každý našel něco a mohl přijít na divadlo,“ říká jedna z organizátorek Lada Hubáčková Pokorná.
Organizace takového festivalu je velmi obtížná, což potvrzují i slova pořadatelky. „Je to hodně náročné, je to práce na celý rok. Ve chvíli, kdy festival končí, tak už se zase nadechujeme k tomu chystat festival následující. Ale myslím si, že tým, který máme a který se skládá v podstatě ze čtyř lidí, velice dobře funguje a vzájemně se doplňujeme. I proto může každý rok vzniknout to, co vznikne.“
Skvělé jméno získal festival i díky spolupráci se Základní uměleckou školou Jana Štursy. Zapojil se do něj nejen dramatický a hudební obor, ale také místní výtvarníci. Díky tomuhle spojení vznikly na Vratislavově náměstí drobné umělecké dílny, které byly ihned zaplněny malými i velkými, kteří se za pomoci zkušených lektorů pokoušeli vyrobit si něco pro potěšení.
Hlavní slovo tady ovšem mělo divadlo. Hned úvodní pohádka v podání Honzy Hrubce si dokázala získat srdce všech malých diváků, což není vždycky jednoduché. „Práce s dětským publikem má své zásady. Dospělý čeká na nějaký oblouk, který mu děj přinese. On o něm ví, má už nějaké zkušenosti. Trpělivě čeká na zápletku, která je pro něj zajímavá. Má delší odolnost proti neakčním místům. Kdežto dítě ne. Jakmile ho to přestane bavit, dá to najevo. S dětským publikem je to mnohem pravdivější,“ říká divadelník, který je rovněž scénáristou, režisérem, řezbářem loutek a kdo ví, čím ještě. „Jsem takový řemeslník všeho druhu. Je to všechno řemeslo, musí se čerpat ze zkušeností. Talent je neodmyslitelný, ale zkušenost je nedocenitelná.“
Divadlo, hudba, zpěv, malování, žonglování, smích a veselí plně zaplnily Vratislavovo náměstí. A úplně nakonec byly vypuštěny desítky pestrobarevných balónků. Tito „motýli“ zatřepetali křídly a vznesly se nad Novým Městem, aby se tam nahoře, nad oblaky, přimluvili za zdárný průběh festivalu.