Léto se blíží mílovými kroky a spolu s ním ruku v ruce přicházejí i prázdniny. Pro děti to znamená radost z toho, že před nimi leží dva měsíce volna, pro dospělé naopak starost, jak svým potomkům vyplnit volný čas jinak, než nudou a nicneděláním.

Co takhle poslat je na tábor? Děti se tam vydovádí a my dospělí budeme mít jistotu, že je o ně postaráno. Nabídka letních táborů je ale poměrně bohatá a je velmi složité se v ní orientovat. Nejlépe bude poohlédnout se po nějaké organizaci, jež má v daném směru své zkušenosti a to jak s realizací těchto projektů, tak s prací s dětmi. Takovou „stálicí“ v oboru letních táborů je i občanské sdružení Maracaibo.

  

„Letní dětské tábory pořádáme už více než dvanáct let. Když půjdeme do prvopočátků, určitě napočítáme dvě desítky let, ale to já si už nepamatuju,“ říká pravidelná oddílová vedoucí a členka občanského sdružení Maracaibo Martina Skalníková. „Hlavním cílem tábora je sdružovat děti a účelně vyplnit jejich volný čas o prázdninách. Snažíme se také o osobnostní a sociální vývoj dítěte.“

Znamená to, že pořádáte tábory pro nějaké zvláštní skupiny dětí?

„Není to vyloženě naše cílová skupina, ale jezdí s námi i děti ze sociálně slabších rodin. Tyto děti se běžně nezařazují mezi ostatní děti, ale tady najednou mají možnost si spolu hrát a být v jednom oddíle. Zatím se nám to jeví jako velmi přínosné pro obě strany.“

  

Sociálně slabší rodiny na tom většinou nejsou finančně nejlépe. Je to zohledněno i v ceně tábora?

„Zatím se nám nestalo, že by tábor nebyl uhrazen. Každé dítě z takovýchto rodin je klientem určitých sociálních odborů, které jim za určitých podmínek poskytnou příspěvek na uhrazení tábora. Například cena letošního tábora je 2 800Kč a ve srovnání s jinými není tato částka nijak přehnaná. V ceně je zahrnuto i pojištění při úrazu. Nutno dodat, že všichni vedoucí tady pracují bez nároku na honorář, vše je na základě dobrovolné činnosti.“

Kolik dětí jezdí na váš tábor a kde ho můžeme hledat?

„Okolo sedmdesáti, ale není to pravidlem. Někdy více, jindy zase méně. Náš tábor leží na soukromé louce mezi obcemi Bobrová a Olešinky, v těsné blízkosti říčky Bobrůvky. Tábor je čtrnáctidenní, děti tu bydlí po dvou ve stanech. V táboře není zavedená elektřina, ale samozřejmostí je vlastní kuchyň. Vaří nám kuchaři – nadšenci, jsou to většinou lidé, kteří na stejný tábor jezdili už jako děti.  Nejsou to sice profesionálové, ale po těch čtrnáct dní nás dokážou docela slušně uživit. A vaří moc dobře.“

  

Jak je to s hygienou, potravinami a pitnou vodou?

„Hygienici k nám jezdí na kontrolu každoročně a nikdy jsme neměli žádný problém. Potraviny máme uskladněny v maringotce. Všechno je několikrát zabaleno. Pitná voda je pravidelně dovážena v cisterně. Sprchovat se děti mohou podle potřeby, není to nijak omezeno. Jinak chodíme na klasické latríny, což se dětem ohromně líbí. Nikdy jsem se nesetkala s tím, že by to pro ně představovalo nějaký problém. Ba naopak. Když dojedou z tábora domů, tak zapomínají splachovat, protože v kadibudce na to nebyly zvyklé.“

Má váš tábor nějaké speciální zaměření?

„To ne, ale každým rokem měníme téma tábora. Jaké bude letos, to nemůžu prozradit, to bude pro děti překvapení.“

 

 

Co bude v případě špatného počasí?

„I to se stává a v tom případě je narušen celý harmonogram tábora, protože tam nemáme pevnou budovu. Ale i s tímto problémem se dokážeme celkem zdatně vypořádat. Máme velkou jídelnu a v ní hrajeme nejrůznější hry. Vždycky to nějak zvládneme.“

Máte i letos připraveno dost her?

„Určitě ano, vůbec nemám strach, že by se tam děti nudily. Mezi námi jsou lidé, kteří mají pedagogické vzdělání se zaměřením na volný čas. Ti mají hry pro děti v malíčku. A my ostatní se snažíme spolupracovat. Dáme hlavy dohromady a nikdy se nestane, že se na našem táboře děti nudí.“

Jak probíhá den na táboře?

„Ráno vstáváme v půl osmé, o víkendu v osm. Dopoledne má každý oddíl se svým vedoucím individuální program, po obědě polední klid a po něm následuje celotáborová hra. Ta pokračuje po celých čtrnáct dní. Děti při ní sbírají různé indicie, které pak v závěru musí dát nějakým způsobem dohromady, aby na konci získaly poklad. Samozřejmě nechybí ani večerní táboráky s kytarou a zpěvem a oblíbená stezka odvahy. Například na loňskou noční hru velmi ráda vzpomínám. Nejstarší oddíly jezdí i na dvoudenní trampské výlety. Spí pod širákem a vaří si polévku v kotlíku. Je to pro ně úžasný zážitek.“

 

 

 

Stalo se vám někdy, že se vám nějaké dítě ztratilo?

„Zrovna loni. Ale ne ztratilo, spíše zatoulalo. A to tak, že bylo pouhopouhé dva metry od nás. Celí vyděšení jsme volali a hledali, ale klučina se neozval. Po chvíli vylezl celý překvapený, proč ho vlastně hledáme, když je celou dobu hned vedle nás.“

Letní tábor bývá pro děti úžasný zážitek. Najednou zjistí, že nepotřebují vymoženosti civilizace, na které jsou běžně zvyklé. Poznávají, že mnohem krásnější, než nejnovější počítačová hra jsou chvíle strávené s kamarády uprostřed volné přírody. Na louce plné květů a motýlů, když jim nad hlavami zpívají ptáci. A večer zase pro změnu zazpívají přírodě ony. U plápolajícího táboráku za doprovodu kytary se jejich hlas nese krajinou spolu s ostatními.

Chcete-li se o aktivitách občanského sdružení dozvědět více, navštivte jejich webové stránky. www.maracaibo.unas.cz