Dnes máme družice, satelity, přesné měřící přístroje a vzdělané meteorology. V minulosti se lidé řídili nejčastěji podle lidových pranostik.

Naši předci si většinou mnohem více všímali okolní přírody. Předpovídat počasí se dalo podle:

chování ptáků – pokud zjara slavíci celou noc pějí, bude jistě pěkné počasí

zvířat – pokud zvěř táhne k lidským obydlím nebo vyhledává hluboké doliny či křoviny, bude tuhá zima

netopýrů – pokud netopýři za letního večera hojně poletují, bude druhý den pěkně

slepic – pokud se slepice v prachu popelí, přijde déšť

ryb – pokud ryby na povrch vyskakují, bude pršet

dobytka – pokud je dobytek neklidný, velká bouře brzy přijde

duhy – pokud na duze zelená barva nejvíce vyniká, bude ještě více pršet. Pokud nejvíce vyniká červená, zesílí vítr

Tohle je jen malý výčet všech úkazů, které pradávný meteorolog musel znát a umět vysvětlit. Samozřejmě, že své vlastní předpovědi přinášeli i svatí v kalendáři. Tak například Marie Magdaléna, jejíž svátek se slaví 22. června. Je patronkou rozjímavého života, kajícnic, žáků a studentů, zajatců, svedených, holičů, zahradníků, vinařů, slévačů olova, bednářů, tkalců vlny, ševců a výrobců parfémů a pudrů. Navíc je pomocnicí dětí, které se těžko učí chodit, pomocnicí proti očním chorobám, proti nečasu a dokonce i proti obtížnému hmyzu. Den jejího svátku nám přináší hned několik pranostik:

Na Máří Magdalénu očekávej jistý déšť.

Je-li na sv. Máří Magdalénu vítr, jde dobře každý obchod.

Prší-li v den sv. Máří Magdalény, obilí i ve stodole se zazelení.

V den sv. Máří Magdalény rádo poprchává, neboť svého Pána oplakává.