Harmonika měchová nebo také tahací rozhodně nepatřila k původním horáckým hudebním nástrojům. Její obliba přišla až o něco později. Zato stále přetrvává a dalo by se říct, že dokonce vzrůstá.

Tento nástroj má jednu velikou výhodu, neboť dokonale dokáže nahradit celou kapelu. „Zajímavé je, že na harmoniku se dá zahrát úplně všechno. Znám spoustu harmonikářů, kteří hrají lidovky, vážnou hudbu i pop music. Ale samozřejmě, že harmonika slouží především pro lidovou muziku. Kdysi harmonika vládla v každé hospodě a v každé dědince,“ říká harmonikář tělem i duší Robert Trčka.

 

Jak dlouho už je harmonika vaší průvodkyní?

„Harmonikou se zaobírám v podstatě od pěti let, můj táta na ni také hrával a já jsem se snažil mu pravou rukou zasahovat do klaviatury. Tak jsem se začal učit. Svou vlastní první harmoniku jsem dostal k vánocům, když mi bylo devět. No a ta mě provází celým životem.“

Kde všude s vámi byla?

„Musím říct, že dost cestovala. Ještě jako kluk jsem hrával o přestávkách v jednom divadle v Praze. Pak jsem po čas svého studia na vysoké škole hrával po různých večírcích a příležitostech. A pak při mém zaměstnání v Čedoku mě stále provázela na cestách. Rád vzpomínám například na cestování po tehdejší Jugoslávii.“

Je náročné naučit se hrát na harmoniku?

„Většina harmonikářů, se kterými se setkávám, jsou samoukové. A mnozí ani neznají noty. Kdo chce hrát na harmoniku, musí mít určitý talent. A musí si taky umět zazpívat. Znám jednoho harmonikáře, který zná všechno jen z odposlechu a skutečně výtečně hraje i zpívá. Největším problémem při učení je asi zesouladit pravou i levou ruku. Pravou rukou se hraje na klávesy a levou rukou na basovou klaviaturu, kde jsou knoflíky. A ještě obtížnější je zpěv. Komu se podaří skloubit toto všechno dohromady, má vyhráno.“

{mp3}harmonika{/mp3}

(audiopozvánka na Rokytenskou harmoniku)

Co pro vás harmonika znamená?

„Tahle harmonika pro mě znamená moc. Vloni měla padesát let a kromě měchu a dvojího ladění je stále ve výborném stavu. Ale pro každého hudební nástroj, se kterým tráví celý život, je velmi cenný. Časem si k němu najde určitý vztah. Já mám doma celkem tři harmoniky, ale na tuto hraji nejraději.“

Jste spolupořadatelem „Setkání harmonikářů“, kde to bude letos?

„V regionu Vysočina jsem začal spolupořádat v roce 2007 a už jsem jich zrealizoval asi deset. Ale v České republice to funguje už tři desítky let. Vzniklo v Hořovicích, kde se harmoniky vyrábějí. Pokud jde o „Rokytenskou harmoniku“, tak díky zájmu Sboru dobrovolných hasičů Rokytno tady bude tato akce letos poprvé. A doufám, že ne naposledy. Ale musím říct, že se nesnažím vytvářet tradice, ale hlavně dostat harmoniku do míst, kde ještě nebyla. Což je i případ Rokytna.“

Jak takové setkání vůbec vypadá?

„Je to taková zvláštní akce. Sjedou se harmonikáři z celé republiky, v desetiminutových vystoupeních si zahrají, a protože je nás vždycky minimálně dvacet, tak to trvá pět i více hodin. Na závěr nikdy nesmí chybět vystoupení všech harmonikářů, na kterém si všichni zahrajeme „Ta naše písnička česká“ a „ Škoda lásky“. Bez těchto dvou písniček žádné vystoupení není.

Počet harmonikářů je nevyzpytatelný. Někdy dojede dvacet, jindy téměř padesát. Nejde o žádný festival, je to opravdu setkání a zahrát si může přijet kdokoliv. I třeba ti, kteří se stydí vystoupit. Nakonec si to většinou rozmyslí a zahrají si.“

„Rokytenská harmonika“ se bude konat v neděli 5. července od 14 hodin ve výcvikovém středisku SDH Rokytno – na Obůrce. Celou akcí bude provázet moderátor Pavel Kopecký ze Sezemic u Pardubic a kromě amatérských harmonikářů se tu představí i profesionální akordeonové duo Ježek Bohuslav senior a Ježek Bohuslav junior, což jsou děda s vnukem. Čeká vás jídlo, pití, dobrá zábava, tanec a samozřejmě HARMONIKA.