Více než tři stovky návštěvníků se přišlo podívat, poslechnout si a zatancovat na „Rokytenskou harmoniku“. Tolik lidí pohromadě výcvikové středisko místních hasičů zvané „Obůrka“ už dlouho nezažilo.

Ještě před začátkem dojelo na zdejší parkoviště tolik aut, že kdo dorazil později, měl s parkováním značné problémy. A nejen s ním. Ani místa k sezení nakonec nestačila a tak mnozí vyznavači veselých i teskných tónů harmoniky museli zůstat stát. Ale nikomu to nevadilo. Skvělý program uváděný Vlastou Burianem alias Pavlem Kopeckým jim byl dostatečnou náhradou za bolavé nohy. K tomu pivo či točená kofola, párek nebo pečené prasátko a celý svět měl najednou růžovější zabarvení.

Na prknech, co znamenají svět, se tentokrát vystřídalo třicet harmonikářů a heligonkářů. Každý přispěl se svou troškou do mlýna. Nakonec všichni svorně, jako jeden muž, zahráli a zazpívali „Škoda lásky“ a „Ta naše písnička česká“. Pro veliký úspěch museli nakonec ještě pár skladeb přidat.

Jak organizátoři, tak i účinkující slíbili, že se zde příští rok opět sejdou. Za rok se tedy na Obůrce znovu rozezní tóny smutné, veselé i hravé „Rokytenské harmoniky“. Tak ať je to stejně krásné, jako letos!