Jak se shodli pravidelní návštěvníci, nikdy nemělo zahájení výstavy malířky Heleny Puchýřové a keramičky Ladislavy Břečkové takový úspěch, jako letos.

Hlavní zásluhu na zdaru této akce měli sólisté Slezského divadla v Opavě, manželé Kaplovi, které na klavír doprovodila Giovanna Spáčilová. Skladby starých mistrů zněly v Kulturním domě ve Fryšavě pod Žákovou horou vskutku nevšedně a svátečně zároveň a oba pěvci dokázali publikum strhnout k napjatému poslechu a následnému dlouhodobému aplausu.

Zdeněk Kapl tady nebyl poprvé, takže jeho hudební projev už pravidelní návštěvníci znali. Naopak jeho manželka Ilona Kaplová měla před zdejšími posluchači premiéru. Jak sama přiznala, na Vysočině se jí velice líbí: „Mám tady spoustu přátel, manžel tu má rodiče a tak tento kraj trochu znám. A opravdu se mi tu líbí,“ potvrzuje pěvkyně, jejíž vystoupení bylo oceněno dlouhým potleskem. Spolu s manželem má tři a půlletou dceru, se kterou si doma také zpívají, ale spíše dětské písničky: „Dřív jsme nesměli zpívat nic, protože dcera vždycky prohlásila „tatínku teď nejsi v práci, tak už nezpívej, maminko nezpívej už prosím tě“. A teď už nás nutí doma zpívat dětské písničky,“ říká s úsměvem Zdeněk Kapl.

A jaký vztah mají pěvci ke keramice a obrazům? „Mně se keramika moc líbí, ale nerozumím tomu,“ přiznává se Ilona Kaplová. Zato obrazy ji doslova nadchly: „Krajinky, to je moje,“ dodává. O něco blíže má ke keramice Giovanna Spáčilová, která dle svých slov chodila rekreačně do keramického kurzu, takže ví, jak moc je to náročné. „Velice to obdivuji a mám už několik figurek od paní Břečkové. Navíc si myslím, že její keramika krásně doplňuje obrazy Heleny Puchýřové.“

Na tom se shodli i další hosté. „Helenu Puchýřovou znám od dětství a vždycky mě její výstava potěší. Její obrázky dokonale vystihnou krajinný ráz. A paní Břečková dokáže svou keramikou potěšit a udělat radost. A v neposlední řadě také oživit vzpomínky na dětství, pohádky našeho mládí, případně povídky a pověsti. Obrazy i keramika se k sobě báječně hodí,“ soudí jedna z návštěvnic nově otevřené výstavy.

Stejnému zájmu jako vystavující se na vernisáži těšila i vnučka malíře Josefa Jambora Marta Sylvestrová-Jamborová. Její dědeček, rodák z nedalekého Pohledce, maloval Vysočinu často a rád. Vnučku sice očarovaly dějiny umění a malířskou paletu pověsila na hřebíček, ale obrazy Heleny Puchýřové ji doslova uchvátily: „Jsem jimi okouzlena právě proto, že v nich vidím pokračování tradice svého dědečka. Krajinomalby a stylu, kterým pracoval on. Na druhé straně v nich nacházím určitá ženská specifika. Helena Puchýřová je jako žena daleko citlivější a dokáže vybrat takové motivy, které člověka na první pohled zaujmou a dojmou svojí krásou. Například kvetoucí louka nebo keř, což je ústřední motiv v jejích výhledech do krajiny,“ říká Marta Sylvestrová-Jamborová a nezapomene pochválit ani keramiku Ladislavy Břečkové: „Její keramická práce je zajímavá tím, že je komická. Často znázorňuje lesní víly nebo lesní skřítky, které Ladislava Břečková dokázala vytvořit s osobitým smyslem pro humor.“

Výstava ve Fryšavě pod Žákovou horou potrvá až do konce prázdnin, tedy do 30. srpna.