Obec Horní Rožínka je velmi malou vesničkou na Vysočině v nadmořské výšce 530m nad mořem. Má pouhých osmdesát pět obyvatel, ale pro turisty je velmi atraktivní.

Koupaliště, napůl přírodní, hřiště i tenisové kurty, to vše je zde možno nalézt. A ještě něco navíc. Kdo chce prožít příjemnou dovolenou, měl by se podívat na statek „Doubravka“. „Vzniklo to z možnosti, které nabízela původní padesátihektarová zemědělská usedlost, jejíž rozměry jsou pro jednu rodinu nadstandardní. Proto jsme dospěli k závěru, že by bylo možné využít těchto prostor pro poskytování agroturistických služeb,“ říká majitel statku a zároveň starosta obce Luboš Vetešník. „Později byl přikoupen ještě sousední statek, takže vzniklý areál už obnáší asi sto dvacet tisíc metrů čtverečních.“

Každý správný statek se neobejde bez psa. Na statku Doubravka našel svůj domov pes z Bernu, tedy bernský salašnický pes: „V době, kdy jsme se na tento statek nastěhovali, tak jsem vybírala vhodné plemeno. Bernský salašnický pes se mi líbil jak exteriérově, tak i povahově. Byli jsme na návštěvě u přítelkyně a ona mi ukázala starý atlas plemen psů, kde byly pouze perokresby. A právě perokresba tohoto plemene mne natolik zaujala, že jsme se okamžitě začali zajímat, jestli se to tady chová. Chov bernských salašnických psů byl teprve v počátcích. Prvního psa jsme si pořídili v roce 1994. Říká se jim medvěd s dobrým srdcem. Jsou velice přátelští, ale také velice ostražití. Kdyby se náhodou něco dělo, tak rodinu ochrání,“ podává podrobnější informace o tomto plemeni Monika Vetešníková.

Hosté si na psa nejen velmi rychle zvykají a mnohdy se už od něj ani nechtějí odtrhnout: „Máme tu chovnou stanici a hodně lidí, které jsme tu měli ubytované, si pak od nás odváželo štěňata. Tito psi jsou v České republice velice oblíbení. “

Kromě psů z Bernu má paní Vetešníková i mnohem náročnějšího koníčka - koně z Wellsu. „Welsh pony má ve Wellsu hlubokou tradici. Jsou velice odolní, vyrůstali takříkajíc na mechu a na skále a mohou být celoročně venku. Chovají se čtyři sekce těchto poníků, které jsou rozděleny podle kohoutkové výšky. Nejmenší z nich má 120 cm v kohoutku a vozí se na něm malé děti. My na nich vozíme děti od dvou až třech let. Čtvrtá, poslední sekce se pohybuje od 143 cm nahoru. Prvního poníka jsme importovali v roce 1997 z Holandska.“

Ale nenechte se mýlit malou postavou. Na welsh pony prý mohou jezdit i dospělí a to i na těch nejmenších. „Momentálně máme k dispozici tři welsh pony sekce A a tři Welsh part bredy, to jsou kříženci s anglickým plnokrevníkem a jsou vhodní pro sport.“ Poskytujeme i služby v jezdeckém výcviku, je možné si u nás objednat hodinu výcviku na jízdárně, vyjížďku do přírody nebo vodění. To využívají zejména rodiče pro své malé děti.“

V Horní Rožínce jsou dokonce každoročně v září pořádány výstavy welsh pony. Sjedou se sem poníci z celé republiky a kromě přehlídky jsou tu i různé soutěže a to hlavně pro děti.

Statek Doubravka je další názornou ukázkou toho, jak lze téměř z ničeho vytvořit hodně. Lidé se sem rádi vracejí – za přírodou, za lidmi i za zvířaty.