Jak se bydlelo na Horácku

Jak se bydlelo na Horácku

Víte, že ještě do 19. století neměly chaloupky na Horácku komín? Nebo že k mnohým stavbám patřily i takzvané haltýře? Dnes už jen málokdo ví, o co vlastně jde.

V Horáckém muzeu je do 3. října otevřena výstava nazvaná „Lidové stavby na moravském Horácku“. Najdete tu třináct panelů, na nichž jsou popsány různé části lidové architektury. „K vidění jsou tu také modely lidových staveb, stavební materiály nebo různé nářadí,“ říká vedoucí Horáckého muzea PhDr. Sylva Tesařová.

Jeden z panelů se věnuje také již zmíněným haltýřům: „Byly to drobné dřevěné stavby, které stávaly nad potokem. Proudící voda v nich udržovala stálou teplotu a majitelé domu tak uchovávali v haltýři potraviny, které potřebovaly chlazení.“

 

Jak tedy vypadala klasická horácká chaloupka? „Nejstarší domky byly dřevěné roubenky, dřevo bylo na Vysočině nejdostupnější materiál. Kromě jednoduchých chaloupek se ale stavěly čím dál větší statky. Kvůli častým požárům pak vycházela nařízení, že by se mělo stavět z kamene, což bohatší dodržovali. Chudší se naučili tato nařízení obcházet tak, že hnědou barvu roubení zabílili a pak to vypadalo, že je chalupa zděná.“

A jak to bylo s komíny? „Komíny se na Horácku začaly objevovat až v 19. století. Do té doby se kouř volně rozptyloval ve světnici a odcházel střešními otvory. Teprve později, což také souviselo s různými protipožárními opatřeními, se začaly stavět komíny, kterými se pak kouř odváděl mimo prostor domu.“

Kromě klasických lidových staveb jsou na výstavě v Horáckém muzeu zastoupeny i stavby sakrální. „Autoři výstavy Mgr. Jan Kuča a PhDr. Věra Kovářů pojali lidovou architekturu ze všech aspektů. Zařadili sem i sakrální lidové stavby, které se objevují jak ve volné krajině, tak i ve vesnicích. Patří mezi ně kamenné i litinové kříže, různé zvoničky a podobně.

Se zachovalými horáckými chaloupkami se můžeme ještě dnes setkat například v Krátké, která je vesnickou památkovou rezervací.