Spolu se změnou zákona č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích přešla na města a obce i nová povinnost - udržovat a spravovat i ty chodníky, o které se dříve starali majitelé přilehlých nemovitostí.

V praxi to znamená, že letos přibude pro zimní údržbu k současným deseti kilometrům chodníků dalších deset kilometrů. „Z toho navrhujeme jeden a půl kilometru nechat uzavřených a šest a půl kilometru udržovat strojně, tedy mechanizací, kterou budeme muset doplnit. Chodníky mají různou šířku, největší problém je s neužšími, tj. širokými jeden metr. Tam musíme počítat s ručním odklízením sněhu,“ řekl vedoucí odboru investic a správy majetku Josef Pejchl.

Další kilometry chodníků znamenají i další vynaložené peníze z obecní kasy. Každoročně zaplatí město za zimní údržbu okolo čtyř miliónů korun. Tato částka bude letos navýšena o další milión a půl. Proto budou přijata i některá úsporná opatření. Nejméně frekventované úseky se nebudou udržovat vůbec, zvažovat se bude i údržba chodníků po obou stranách silnice. „Jsme přesvědčeni o tom, že je naší povinností údržbu zajistit v maximálním rozsahu a kvalitě, přesto si myslím, že občané nebudou spokojeni. Okamžik, kdy ihned po sněžení vyrazili na chodníky občané s lopatami a shrnovadly, my nejsme schopni zajistit. Údržba bude probíhat v časovém zpoždění. Není technicky možné odklidit sníh všude okamžitě,“ uvědomuje si situaci starostka města Zdeňka Marková.

Z výše uvedeného důvodu se chce město obrátit na občany, kteří v minulosti chodníky udržovali, aby s touto činností pomohli i nadále. „Doufám, že se nám do údržby podaří zapojit i občany, ale bude to samozřejmě záležet na jejich dobré vůli,“ uvedla Zdeňka Marková.

Kromě změny v úklidu chodníků se uvažovalo i o změně posypového materiálu. Inertní materiál, který se používal doteď, měl být nahrazen jinde s úspěchem používanou solí. „Nové Město obdrželo od vlády výjimku, ale z této výjimky vyplývá, že ne kompletně celé město můžeme solí udržovat. Kdybychom měli kombinovat inertní materiál a sůl, tak by to byla asi hodně drahá záležitost. Navíc máme v našem kopcovitém terénu úseky, které jsou velmi obtížně sjízdné. A když jede sypač, který má inertní materiál, tak je schopen si kopec posypat a vyjet po něm, kdežto sůl se takto nechová. Takže existují i určité obavy, zda bychom byli schopni zajistit sjízdnost těchto komunikací,“ vysvětluje starostka. „Jeden z důvodů, proč se město přiklonilo k tradičnímu posypu, je také ten, že sůl není aplikovatelná pod mínus 10°C. Jestliže mrzne více, pak sůl nepůsobí,“ doplňuje Josef Pejchl.