Bývalá budova 1. základní školy ve Žďáru nad Sázavou zeje prázdnotou. Její vlastník, tedy město, je na rozpacích, jak s touto nemovitostí naložit. NA MAPĚ

„Nechceme, aby z této budovy byl druhý Bílý lev,“ podotýká starosta města Jaromír Brychta. „Rada města zrušila v současné době záměr na prodej školy a ukládá úřadu zpracovat možnosti jejího využití pro potřeby města.“

Budova školy je podle historiků natolik významná, že by se město mělo postarat o její zachování. Na otázku případného prodeje odpovídá Stanislav Mikule z Regionálního muzea města Žďár nad Sázavou takto: „Ekonomické zájmy vždy převažovaly nad prchavými hodnotami tradic a historicity. Nechtěl bych se nikdy ocitnout v kůži těch, kteří musí o osudu staveb s takovou historií a takového významu pro město rozhodovat. Obou faktorů (historicity stavby i stoletého odkazu její "školní" tradice) si jsou plně vědomi. Město se nedávno ocitlo v situaci, kdy muselo zvažovat prodej nebo pronájem této budovy, kterou vlastní déle než sto let (jádro stavby vzniklo spojením městských domů čp. 71 a 72 v jednu školní budovu v roce 1876), protože pro ni nemělo využití. Jsem rád, že se před rozhodnutím o prodeji budovy město snaží nalézt jiné vhodné řešení.“

To je Vaše profesionální stanovisko. Ale jistě máte na případný prodej budovy také osobní názor?
„ Z mého osobního pohledu by to byla trochu škoda. Jednak proto, jak dlouho město budovu vlastnilo a pak také proto, kolik práce a úsilí do ní vložilo od prvopočátků po velkolepou modernizaci ve druhé polovině 20. století. Jen mám poněkud obavu z toho, jak se potenciální nový majitel zachová k některým historickým zvláštnostem uvnitř této stavby, teď mám na mysli "černé" litinové secesní schodiště z Blanska s původními stropy z 19. století v mezaninech a s možná novějšími, ale dnes již také historickými dlaždicemi,  "bílé" schodiště také z 19. století a zvláště o renesanční klenby v přízemí někdejšího domu čp. 72, který na počátku 17. století patřil některému z úředníků Františka kardinála Ditrichštejna - jsou to na náměstí ojedinělé prostory, pamatující muže, který Žďár roku 1607 povýšil na město. Proto musíme doufat, že se nalezne nájemce, který se s městem na zachování těchto několika prostor domluví.“

Týká se to pouze těchto vámi zmíněných prostor, nebo celé stavby?
„Jen těch několika uvedených případů. Mohlo by se snad uvažovat o klenuté spojovací chodbě v přízemí a o zachovalých trámech a krovech s šindely na půdě, ale to již bychom zabíhali do přílišných a snad i nepodstatných detailů. Ostatní části budovy jsou vcelku moderní - tedy podstatná část přízemí a všechna nadpodlažní patra a přístavky. Přípravné úpravy nájemcem nebo novým majitelem by v nich neměly narazit na žádné překážky - tedy z mého pohledu jako historika. Renesanční klenby a obě schodiště mají význam největší.“

V pronájmu budovy tedy takový problém nevidíte?
„ Přesně tak. Vždy je lépe stanovit jisté meze nájemci, než novému vlastníkovi.“

Nemělo by si město přece jenom budovu nechat pro případ, že ji bude jednou potřebovat?
„Teď jste mne trošku zaskočila. Nevím, jaká je kapacita ostatních žďárských škol a zda a za jak dlouho vzroste počet žáků natolik, aby mohla být 1. ZŠ opět zprovozněna. Touto otázkou se jistě město zabývalo, než přistoupilo k rozhodnutí o pronájmu, respektive o prodeji areálu. Uvědomme si ale, že je třeba, aby budova fungovala. Nechat si ji jen tak "do zásoby", vypnout elektřinu a topení, to není reálné. To by totiž vlastník za pár let zjistil, že je stavba v dezolátním stavu.“

S tímto názorem souhlasí i město a budova je proto stále minimálně vytápěna. Otázku dlouhodobého pronájmu zatím nevidí nijak růžově. Budova nemá výtah, což je komplikací pro zásobování případných prodejen. Také přístup pro nákladní automobily je ve dvoře areálu komplikovaný. „Pro komerci je tu problém příjezdu. Na dvoře se nedá pořádně otočit, protože je zastavěný, uprostřed stojí jídelna,“ informuje Jaromír Brychta. „Připomínám, že budova není v památkové péči, i když je to velmi zajímavý doklad postupné výstavby školní budovy,“ dodává.

S jakými návrhy úřad přijde, to zatím jen tuší pár zasvěcenců. Jeden z nich ale starosta prozradil. „Zvažuje se pro potřeby města tu v budoucnu zřídit domov důchodců nebo další dům s pečovatelskou službou. Je to zatím nejvýraznější návrh z těch, které zazněly.“

I když se rada města rozhodla nyní budovu neprodávat, její osud ještě stále není zpečetěn. „Kdyby se přihlásily nějaké firmy, tak bychom znovu uvažovali o případném pronájmu nebo prodeji. Kdyby se objevil vážný zájemce, rada by znovu zvážila své stanovisko,“ potvrzuje možnost pronájmu či prodeje starosta města.

Magazín Žďárské vrchy - wwwzdarskevrchy.cz  Pro turistiku a dobrou náladu. Zde klikni