Přestavba náměstí bývá vždy spojena s nějakým překvapením. Někdy bývá nemilé, jako třeba překopnutí kabelů či vodovodního potrubí, jindy se zase narazí na zajímavosti z oboru historie. NA MAPĚ

V Bystřici nad Pernštejnem byl při odkrývání zeminy v blízkosti kostela sv. Vavřince objeven takzvaný karner. Jde o hřbitovní kapli, která ve své době sloužila jako kostnice. Karner měl dvě vnitřní prostory, z nichž nadzemní plnila úlohu kaple a podzemní byla úložištěm kostí nalezených na hřbitově při likvidaci starých hrobů nebo při kopání hrobů nových.

Bystřický karner je tak trochu raritou, neboť na území Horácka, až na některé výjimky, nebývalo zvykem takovéto stavby budovat. Karnery jsou doménou Dolního Rakouska, Štýrska a Korutan, nalézt je můžeme i v Horním Rakousku, Salcburku, Tyrolsku a Bavorsku. Méně časté jsou v Maďarsku, Slovensku a na jižní Moravě. Sem módu stavby hřbitovní kaple přinesli kolonizátoři ve třináctém nebo čtrnáctém století. Uvažuje se například o pánech z Medlova. Z tohoto důvodu by mohl být zdejší karner i nejstarší bystřickou památkou. Bohužel se však ve své pravé podobě nezachoval.

Z bystřické hřbitovní kaple toho moc nezůstalo. Pouze pozůstatky pevné kamenné zdi a obrovské množství lidských kostí. Objevení karneru bylo překvapením i pro historiky. Na mapě z roku 1710 byla sice nějaká zeď v blízkosti kostela sv. Vavřince zaznamenána, nikdo jí ale nepřikládal význam hřbitovní kaple. Při úpravách po požáru Bystřice v roce 1841 byla pravděpodobně zeď stržena a místo bylo zarovnáno kamennou dlažbou.

A dlažba skryje tuto památku lidským zrakům i tentokrát. Místo karneru bylo zevrubně prozkoumáno a zaměřeno a lidské ostatky uloženy zpět. Místní občané, stejně jako návštěvníci, nebudou mít v budoucnosti ani tušení, že pod nimi spí věčným spánkem jejich předkové.

Magazín Žďárské vrchy - wwwzdarskevrchy.cz  Pro turistiku a dobrou náladu. Zde klikni