Náladové počasí je nejvíce přičítáno měsíci dubnu. Ale to pravé, aprílové počasí může přinést i jiný měsíc. Letošní říjen je toho názorným příkladem.
Jeden týden chodíme v tričkách a v kraťasech a hned týden na to oblékáme zimní bundy a obouváme kozačky. Letošní říjnové počasí nás poněkud zaskočilo. A nejen nás. Překvapeně se tváří i sama příroda. Ani jí nejsou zrovna příjemné prudké změny počasí. „Počasí je zvláštní, protože přišly mrazy a první sněhová pokrývka netypicky brzy, já pamatuji sníh většinou až kolem 1. listopadu a teď nemáme ani polovinu října,“ říká Milan Daďourek ze Sdružení Krajina. „Je důležité si uvědomit, že v okamžiku, kdy sníh pokryje třeba listoví stromů, které je stále ještě neopadané, tak se zastaví všechny přirozené procesy v rostlinách. Rostliny musí nějakým způsobem přežívat ze zásobních látek. Kromě toho počasí určitě nepříjemně překvapilo i řadu živočichů, ať už obratlovce nebo bezobratlé. Pro mnohé z nich bude tato prudká změna počasí znamenat dokonce i smrtelné nebezpečí.“
A jak je to s ptáky, už všichni stěhovaví odlétli?
„U ptáků je to docela zajímavé, protože my máme ze školy zafixované, že je dělíme na stěhovavé a nestěhovavé. Ale ve skutečnosti je to mnohem složitější. Řada ptáků je polostěhovavých. Asi málokdo dnes tuší, že třeba kos patřil za dob našich dědečků a babiček k ptákům stěhovavým a od stěhování postupně upustil. Respektive nějaká část kosí populace stále ještě odlétá, ale většina už zůstává. Podobně je tomu třeba u kachen, což je typicky stěhovavý pták našeho mládí. A přesto dnes už vidíme ve městech tam, kde toky nezamrzají, kachny ve velkém množství. Ptáci to teď dělají prostě tak, jak je to pro ně nejvýhodnější. Přelet je také něco stojí, ať už jde o vynaloženou energii nebo zvýšenou úmrtnost. S tím, jak dochází k postupnému oteplování, migruje mnohem menší počet ptáků, než tomu bývalo v minulosti.“
Myslíte si, že bychom měli v tomto období začít ptáky přikrmovat?
„Přikrmování je určitě důležité v každém období, kdy je pro ně složitější potravu sehnat. I poměrně tenká sněhová pokrývka jim velmi komplikuje přístup k potravě, zvláště když se zkombinuje se silnými poryvy větrů a nízkými teplotami. Určitě už nastalo období, kdy ptactvo začalo strádat a je lepší začít přikrmovat. Oni se nám pak odvděčí tím, že nám pak na zahradě budou sbírat nějaký škodlivý hmyz.
A co na letošní aprílové počasí říká lesní zvěř?
„Ta je bezpochyby také překvapena. Souvisí to s tím, že se i jí takto zkracuje doba, kterou má na přípravu na zimu. Je nutné, aby zvířata nabrala hmotnost, protože ať už přes zimu spí nebo ne, tak během tohoto období ztrácí hmotnost poměrně výrazně. Příliš rychlá ztráta hmotnosti pro ně znamená smrt. Proto musí ještě do začátku zimy mít hmotnost co nejvyšší, zvyšuje to jejich šanci dožít se jara. Toto počasí určitě pro ně není zrovna příjemné. Na druhou stranu si nemyslím, že tento zlom počasí, který teď nastal, je trvalý. Naopak bych řekl, že náhlá zima rychle skončí, vrátí se podzim, a ten bude trvat déle, než jsme zvyklí.
Nezbývá než dodat – kéž by tomu tak bylo!
Magazín Žďárské vrchy - wwwzdarskevrchy.cz Pro turistiku a dobrou náladu. Zde klikni